Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čeští badatelé z ÚSTR získali data o krajanech internovaných v SSSR

Ústav pro studium totalitních režimů
Ústav pro studium totalitních režimů
Foto: Jan Zýka, EuroZprávy.cz

Praha - Badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) získali tisíce záznamů o Češích a Slovácích, kteří prošli systémem Hlavní správy vojenských zajatců a internovaných. Označuje se zkratkou GUPVI a byl zaměřený na vojáky, podobně jako v Česku známější GULAG, který se týkal civilistů.

Je to vůbec poprvé, co Moskva umožnila exportovat tyto informace ze svých archivů mimo území Ruska. Záznamy mají podobu naskenovaných kartotéčních lístků a obsahují základní informace o lidech odvlečených do sovětských internačních táborů. "Mohou tak mít velký význam pro příbuzné a pozůstalé, kteří dosud osudy svých blízkých nemohli dopátrat," uvedl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Jak uvedl ředitel slovenského muzea Stanislav Mičev, podle dostupných údajů prošlo v letech 1941 až 45 zajateckými a internačními tábory 69.977 Čechoslováků, z toho byli dva generálové a 159 důstojníků. 4023 se domů nevrátilo, zemřeli. Jak ale dodal Mičev, informace o počtu lidí v těchto zařízeních se liší, což je dáno i tím, že ne vždy byli zajatci řádně evidováni. Díky získaným záznamům by měly být dohledatelné bližší údaje o více než 34.000 lidí.

Podle ředitele ÚSTR Zdeňka Hazdry má získání záznamů i význam "morálně lidský". Umožní zjistit například to, kde jsou pohřbeni lidé, kteří se z táborů nevrátili.

O předání záznamů jednalo s Ruskem několik let Muzeum slovenského národního povstání spolu s českým ústavem pro studium totalit, se slovenským Ústavem paměti národa, sdružením Krásny Spiš a dalšími institucemi. Informace byly uložené v Ruském státním vojenském archivu, což je největší úložiště vojensko-historických dokumentů sovětské epochy.

Témata:  Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Sovětský svaz historie

Související

Aktuálně se děje

28. září 2025 20:16

Zásadní odhalení. Proč Markéta Pekarová Adamová odchází z politiky

Když Markéta Pekarová Adamová oznámila, že v roce 2025 už nebude kandidovat do Poslanecké sněmovny a odchází z politiky, vzbudilo to překvapení i spekulace. Mluvila o zdravotních důvodech, ale nikdy je nespecifikovala. Barvitý příběh ale nelze zjednodušit na jednu větu. Až nová kniha novinářky Terezy Šídlové, která vychází 27. října v nakladatelství Vyšehrad, dává najevo, že důvody jejího rozhodnutí leží mimo politiku a jsou mnohem osobnější, než by si kdo pomyslel.

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy