Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ode dneška platí zákaz chovu zvířat pro kožešiny, farmy musí do dvou let ukončit činnost

Králíci
Králíci
Foto: Pixmac

Praha - Po dnešku nesmějí vznikat nové kožešinové farmy a existující farmy musí ukončit činnost do konce ledna 2019. Se zákazem přišla poslanecká novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, která vstupuje v účinnost dnes.

Novela má zakázat "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin". Netýká tak například chovu králíků nebo nutrií.

Norma přiznává provozovatelům farem nárok na kompenzace od státu za rušené chovy. Dostat by je měli zpravidla v případě, pokud chov zahájili před koncem loňského června. Příspěvek by ale neměl přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let.

Podle odpůrců zákazu chovu kožešinových zvířat zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. Argumentovali také tím, že se chov přesune do Polska či Norska, kde jsou podle nich kvůli kožešinám chovány miliony zvířat ročně.

Podle Českého svazu chovatelů se změnou zákona bez jakékoli celospolečenské diskuse zrušilo tradiční odvětví českého zemědělství. "Nezachránili jsme kožešinová zvířata, byť si to mnozí blaženě myslí. Jen je posíláme do ilegality a chovů daleko na východ od nás," uvedl svaz letos v srpnu, když novelu podepsal prezident.

Témata:  zvířata zákony týrání zvířat

Související

Aktuálně se děje

12. září 2025 9:29

Richard Krajčo přiznal vážný problém. Ohrožuje jeho veřejné vystupování

Richard Krajčo přiznal poměrně vážný problém, který ohrožuje jeho veřejné vystupování. Dobrou zprávou pro fanoušky kapely Kryštof a jeho hereckých výkonů je, že se ho snaží řešit. Není to ale tak jednoduché. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Praha, ilustrační fotografie.

Komentář

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, vyšší budovu má i Brno. Změna je na obzoru

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.