Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Z přeloučského hřbitova byl exhumován slavný skladatel, uvězněný v Osvětimi

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim)
Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim)
Foto: Radek Sycha, EuroZprávy.cz

Přelouč - Na hřbitově v Přelouči dopoledne proběhla exhumace těla francouzského skladatele Kasimira Obrfelda. Zemřel v roce 1945 při transportu z koncentračního tábora v Osvětimi.

Francouzský skladatel židovského původu Kasimir Obrfeld byl gestapem zatčen ve Francii v roce 1943. Později byl transportován do Osvětimi a v lednu roku 1945, když se blížila fronta a Němci evakuovali vězně z táborů na západ zemřel skladatel právě v Přelouči.

Stalo se tak 24. ledna, když vězně přesouvali ve dvacetistupňových mrazech na otevřených vagonech. Kasimir Obrfeld zemřel na nádraží v Přelouči. Vojáci těla mrtvých nechali na místě svému osudu. Místní je pohřbili na přeloučském hřbitově a tamní farář si prozíravě zapsal čísla mrtvých vězňů vytetovaných na jejich rukou. Připojil i plánek hrobů devíti mrtvých z transportu.

Jeho syn se až několik desítek let po válce dozvěděl, že je skladatelovým potomkem. Od roku 2011 se snaží o to, aby byl jeho otec exhumován a jeho ostatky pohřbeny na pařížském hřbitově v Montmartru.

Dnes se to skladatelovu synovi podařilo. Tělo jeho otce bylo vyzvednuto a ostatky poštou zaslány do Francie. Ve čtvrtek budou slavnostně uloženy k ostatkům dalších slavných francouzských umělců.

Témata:  Osvětim Francie

Související

Aktuálně se děje

3. června 2025 20:56

Pravda o rodinných vazbách Jana Krause. Kdo byl jeho tchánem?

Jan Kraus je momentálně podruhé ženatý s Ivanou Chýlkovou. I jeho první ženou byla herecká kolegyně, konkrétně Jana Krausová. Málo se ví o tom, že její maminka si svého času vzala jednoho známého muže, který by se v květnu dožil sto let. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Pavel Blažek

Analýza

Mohl stát sehrát roli bílého koně? Mapujeme, jak funguje praní špinavých peněz

Bitcoinový dar v hodnotě téměř jedné miliardy korun od bývalého trestance Tomáše Jiřikovského vyvolal v Česku rozsáhlou kauzu. Ministerstvo spravedlnosti, které část prostředků přijalo, se tak dostalo do podezření, že se mohlo stát nástrojem praní špinavých peněz. Globe24.cz přibližuje, jak praní špinavých peněz funguje a proč je pro organizovaný zločin tak důležité – a také, proč může stát hrát v tomto procesu roli, byť nevědomky.