Praha - Spolek na ochranu zájmů restituentů chce omezit dopady takzvané restituční tečky, podle níž by stát od července 2018 už nevydával za zemědělskou půdu vyvlastněnou za komunistického režimu náhradní pozemky. To se dotkne více než 45.000 osob.
"Stát způsobil v letech 1948 a následujících dramatické křivdy, ty vznikaly zejména zestátňováním v podobě vyvlastňování půdy," řekl předseda spolku Petr Fišer.
Po skončení komunistického režimu stát přijal restituční zákony, které měly následky vyvlastnění zmírnit. "Nyní přichází stát s třetím aktem, a to je restituční tečka, kdy stát říká: To co jsem deklaroval v zákoně v roce 1991, už nebude platit," řekl Fišer.
Na základě restituční tečky už nebude stát vydávat ani původní pozemky, ani náhradní místo těch, které vydat nelze. Bude poskytovat pouze finanční odškodnění, jehož výši ale zákon nestanovuje. "Je možné, že finanční náhrada bude poskytnuta v cenách roku 1990," varoval zástupce spolku Marek Hlaváč.
"Nejlepším řešením je zrušení restituční tečky. Nebude-li to možné, pak v úvahu přichází doplnění zákona přechodnými ustanoveními, kde se stanoví podle jednotlivých fází řízení případů, na jaké z nich se tečka nevztahuje," řekl Fišer. O situaci bude spolek jednat s novou vládou, která vzejde z říjnových voleb.
Související
19. srpna 2020 14:42
19. května 2020 16:22
18. června 2019 12:28
27. června 2018 13:53
18. května 2018 14:33
27. března 2018 16:21