reklama

Po nástupu na odpočinek dál pracuje asi 13 procent Češek a Čechů. V EU je to v průměru 15,5 procenta. V severských státech do práce dál chodí až 35 procent seniorů a seniorek.

Lidé v Česku mohou v práci zůstat i po dosažení důchodového věku. Odvádějí pak dál daň z příjmu i sociální a zdravotní pojištění. Za odpracovanou dobu navíc se jim o určité procento zvedá důchod. Pokud se poloviny či celé penze zřeknou, je zvýšení výraznější. Za rok práce bez pobírání důchodu je to pak o 7,6 procenta.

"Při přesluhování se obětovaný důchod a odvedené pojistné a daně seniorovi s průměrnou mzdou vrátí až za 28 let, čehož se průměrný přesluhující muž nedožije," uvedli experti z IDEA ve studii.

Pro seniory, státní pokladnu i společnost je přitom výhodné, když lidé pracují déle. Důchodci si přilepší, rozpočet získá daně a odvody a společnost nepřichází o lidský kapitál a cenné zkušenosti. Podle studie vývoj dokazuje, že český trh práce dokáže seniorskou pracovní sílu "dobře absorbovat".

V Česku zhruba čtyři pětiny lidí odcházejí do penze jen proto, že dosáhli důchodového věku a mají na důchod od státu nárok. Kvůli zhoršenému zdraví, ztrátě práce či jiným překážkám nastupuje do důchodu pětina lidí.

Podle autorů výzkumy ukazují, že zvýhodnění práce v důchodovém věku a jeho způsob má zásadní vliv na rozhodování seniorů o tom, zda budou dál pracovat. Stát lidi může motivovat snížením daní a odvodů i větším procentem navýšení penzí za přesluhování.

"Zapojení pouhých pěti procent neaktivních důchodců na trhu práce by zvýšilo příjmy veřejných rozpočtů, i kdyby se všem pracujícím důchodcům snížily odvody o 6,5 procentního bodu," uvádí studie.