Špagety, kečup, pizza. Dvojí kvalitu potravin v EU potvrdily další testy

Výsledky šetření, které vypracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, dnes zveřejnili zástupci ministerstva zemědělství na tiskové konferenci.

Například ve špagetách vyráběných pro rakouský trh byla kvalitnější pšenice. Výrobek prodává Billa pod značkou Clever špagety. Německý kečup od Penny měl vyšší obsah rajčat než maďarský a český, nebo v německé pizze prodávané v Globusu byl použitý eidam a mozzarela, zatímco v té, kterou prodával řetězec v ČR, byla místo sýra náhražka z rostlinného tuku. Pizza Lidl Alfredo byla ve všech státech stejná.

Mírné rozdíly byly v testovaných kojeneckých výživách. Přesnídávky s příchutí banán, broskev a jablko měly ve všech zemích stejné složení, dýňová určená pro český trh měla v sobě 90 procent dýně, německá pak jenom 65 procent, zbytek byl nahrazený škrobem. "Tady se také potvrdil trend dvojí kvality potravin, nicméně obráceně, kdy němečtí spotřebitelé dostávají kojeneckou výživu s nižším obsahem základní složky. Nevidím důvod, proč by měli mít jak čeští, tak třeba němečtí zákazníci rozdílnou kvalitu," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Lišily se také broskve od Penny, které v Maďarsku byly doslazované sirupem, v Česku, Rakousku a Německu cukrem. Naopak mandarinky té samé značky byly ve všech zemích stejné. Kousky ananasu od Globusu jsou v různých zemích odlišné, podobně je tomu u obdobného výrobku od Lidlu. V Německu a Rakousku jsou v něm kousky nakládané v ananasové šťávě, ve zbytku států v cukerném sirupu. Navíc se podle ministra prodávají v Německu levněji než v ČR.

Také limonáda prodávaná v Globusu se lišila na českém a německém trhu. V ČR se v ní používají sladidla a jablečná šťáva, v Německu pak je pak více pomerančové šťávy. Jahodový džem od Lidlu byl ve všech státech stejný, jiná byla pasírovaná rajčata.

Do hodnocení byla zahrnutá značná část obchodních řetězců působících na českém území, chybí ale například Ahold a Tesco.

Ministerstvo již v červenci zveřejnilo první část testů, ve kterých se ukázalo, že z 21 tehdy zkoumaných produktů, které měly podobný obal, byly ve všech zkoumaných členských státech shodné tři. Jurečka to tehdy označil za nepřijatelné. Téma se řešilo i v nejvyšších evropských kruzích. Jak ministr řekl na začátku října, evropskou legislativu, která by řešila dvojí kvalitu potravin, by bylo možné přijmout do roku a půl. Normy, které platí nyní, podle něj nejsou dostatečně účinné, protože se musí spoléhat na ochotu ke spolupráci jednotlivých členských států unie.

Témata:  potraviny,  obchody,  Marian Jurečka