Praha - Prezident Miloš Zeman svými výroky k ruské anexi Krymu legitimizoval agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem. Shodl se na tom dnes Senát. Naopak nepřijal návrh Jiřího Růžičky (za TOP 09 a STAN), podle něhož prezident poškozuje zájmy České republiky.
Zeman označil v úterý v Parlamentním shromáždění Radě Evropy ruskou anexi Krymu za "fait accompli", tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se dohodla s Moskvou na kompenzaci. "Těmito výroky prezident republiky legitimizuje agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem," konstatovala horní komora v usnesení, které podpořilo 38 ze 47 přítomných senátorů.
Od Zemanových výroků se v diskusi distancovala většina vystupujících. Podle autora usnesení, předsedy evropského výboru Václava Hampla (za KDU-ČSL) prezident "hodně šlápl do porcelánu". Senátor a exministr Jiří Dienstbier (ČSSD) uvedl, že v případě Zemanova znovuzvolení počátkem příštího roku by se Parlament měl zabývat ústavní možností jeho odvolání. Předseda zemanovské Strany práv občanů Jan Veleba namítal, že prezident je volen přímo, a je tedy odpovědný jen občanům.
Senát ve svém stanovisku, které připravil, připomenul také svůj loňský postoj k obsazení Krymu. V něm jeho oddělení od Ukrajiny označil za výsledek ruské agrese, které nemá oporu v mezinárodním právu.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček výtky Senátu odmítl. "Pan prezident anexi Krymu nelegalizoval. Vyjádřil vyvážené a realistické stanovisko. Z hlediska české zahraniční politiky tedy nedošlo k vybočení," uvedl mluvčí.
Témata: Senát Parlamentu České republiky, Miloš Zeman, prezident ČR, Jiří Ovčáček, Krym, Ukrajina, Rusko
Související
31. října 2024 6:46
28. září 2024 20:24
27. května 2024 15:34
17. dubna 2024 12:42
14. prosince 2023 15:59
29. listopadu 2023 12:38
