Praha - Prezident Miloš Zeman svými výroky k ruské anexi Krymu legitimizoval agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem. Shodl se na tom dnes Senát. Naopak nepřijal návrh Jiřího Růžičky (za TOP 09 a STAN), podle něhož prezident poškozuje zájmy České republiky.
Zeman označil v úterý v Parlamentním shromáždění Radě Evropy ruskou anexi Krymu za "fait accompli", tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se dohodla s Moskvou na kompenzaci. "Těmito výroky prezident republiky legitimizuje agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem," konstatovala horní komora v usnesení, které podpořilo 38 ze 47 přítomných senátorů.
Od Zemanových výroků se v diskusi distancovala většina vystupujících. Podle autora usnesení, předsedy evropského výboru Václava Hampla (za KDU-ČSL) prezident "hodně šlápl do porcelánu". Senátor a exministr Jiří Dienstbier (ČSSD) uvedl, že v případě Zemanova znovuzvolení počátkem příštího roku by se Parlament měl zabývat ústavní možností jeho odvolání. Předseda zemanovské Strany práv občanů Jan Veleba namítal, že prezident je volen přímo, a je tedy odpovědný jen občanům.
Senát ve svém stanovisku, které připravil, připomenul také svůj loňský postoj k obsazení Krymu. V něm jeho oddělení od Ukrajiny označil za výsledek ruské agrese, které nemá oporu v mezinárodním právu.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček výtky Senátu odmítl. "Pan prezident anexi Krymu nelegalizoval. Vyjádřil vyvážené a realistické stanovisko. Z hlediska české zahraniční politiky tedy nedošlo k vybočení," uvedl mluvčí.
Témata: Senát Parlamentu České republiky, Miloš Zeman, prezident ČR, Jiří Ovčáček, Krym, Ukrajina, Rusko
Související
20. srpna 2026 9:19
30. července 2026 10:02
15. července 2026 16:01
25. června 2026 18:29
30. května 2026 19:42
13. června 2025 9:58
