reklama

"Výsledek českých parlamentních voleb může rozhodnout, zda se trhlina mezi lépe prosperujícími zeměmi západní Evropy a stále více autoritářskými státy na východě rozšíří na propast," napsal NYT.

Deník připomíná, že národovecké a populistické strany v poslední době sílí i v západní Evropě, ale jen na východě se kvůli odporu k Bruselu a přistěhovalectví dokázaly dostat k moci. "Především v Polsku a Maďarsku. A nyní se k nim může připojit i Česká republika," uvádí list.

NYT dodává, že je nejisté, zda se Andrej Babiš v úřadu premiéra odkloní od liberálního směru podobně, jako to učinili maďarský premiér Viktor Orbán či předseda polské vládní strany Právo a spravedlnosti (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Babiš ale podle zmíněného deníku přislíbil zrušit Senát a zredukovat velikost Poslanecké sněmovny, což by posílilo výkonnou moc.

The Washington Post se věnuje Babišově podobnosti s Trumpem, neboť oba politici si jako cíl stanovili skoncovat s politikařením v hlavním městě. Trump v této souvislosti hovoří o vysušení bažiny ve Washingtonu. Podobnost obou mužů je prý tak veliká, že se Babiš od americké hlavy státu musel odlišit alespoň tím, že prohlásil, že na rozdíl od Trumpa nikdy nezbankrotoval.

List se dále pozastavuje nad překvapivým obratem Česka na východ, neboť stát si od pádu komunistického bloku ekonomicky vede velmi dobře. Také si jako Polsko neprošel masovým odchodem mladých do západní Evropy a ani se ho přímo netýkala uprchlická krize, během které běženci jako jednu z cest na sever Evropy volili trasu přes Maďarsko.

Agentura Bloomberg uvedla, že volební systém v Česku brání radikálním politickým změnám, neboť z voleb tradičně vycházejí koaliční vlády. Analytici navíc předpokládají, že vláda pod Babišovým vedením bude k podnikání vstřícná.

reklama