reklama

Ani marné vyčerpání všech tří pokusů o sestavení kabinetu s důvěrou poslanců totiž nutně nemusí vést k rozpuštění dolní komory, a tím k předčasným volbám. Prezident po třetím neúspěšném pokusu Sněmovnu podle ústavy rozpustit může, ale nemusí. Kabinet v demisi by tedy mohl vydržet i celé volební období.

To by ale bylo podle ústavního právníka Jana Kudrny proti základním ústavním principům. "Ústava předpokládá ve všech parlamentních režimech, že vládne vláda, která má důvěru, a všichni zúčastnění budou konat k tomu, aby ústavu naplnili," řekl dnes ČTK Kudrna.

První a druhý pokus jmenovat premiéra, jenž vládu skládá, má hlava státu. Před Milošem Zemanem je po nynějších volbách první z nich. Už ohlásil, že Babiše pověří příští úterý jednáním o sestavení nové vlády, což je zvyklost, nikoli ústavní krok. Ústava hovoří jen o jmenování premiéra a jmenování ostatních členů kabinetu. Vláda pak musí do měsíce předstoupit před Sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry.

Pokud by ji kabinet nezískal, podá demisi a postup se podle ústavy opakuje. Prezident žádnou lhůtu nemá, může jmenovat totožného premiéra i další členy kabinetu. Pokud ani druhý kabinet nezíská důvěru, rovněž podá demisi a vládne dál. Další postup závisí na předsedovi nové Sněmovny, v jehož rukou je pokus třetí.

Do čela dolní komory by mohli poslanci zvolit na ustavující schůzi zatím favorizovaného Radka Vondráčka za ANO. Jeho protikandidátem bude předseda ODS Petr Fiala. I šéf dolní komory může navrhnout prezidentovi ke jmenování stejného premiéra, mohl by tedy opět nominovat Babiše.

Pokud by ani tento kabinet nenašel v dolní komoře dostatečnou podporu, musel by podat demisi. V tomto případě už ústava zmiňuje rozpuštění Sněmovny prezidentem, což je krok k novým volbám. Uvádí ale, že hlava státu po třetím neúspěšném pokusu o vládu s důvěrou rozpustit dolní komoru "může". Povinnost mu tedy neukládá. Sněmovnu prezident musí rozpustit pouze tehdy, když se o tom usnese ústavní většina poslanců, tedy nejméně 120 ze 200.

Zeman mluvil ve čtvrtek o předčasných volbách jako o absolutní pitomosti. "Mám právo (po třetím pokusu) rozpustit Sněmovnu, ale pozor, toto právo nemusím využít. To znamená, že Sněmovna může fungovat dál a může dál fungovat i vláda v demisi," řekl v televizi Barrandov.

Kudrna však upozornil na to, že pokud by prezident dolní komoru nerozpustil, měl by jmenovat další vládu znovu on. Kolečko s prvními dvěma pokusy hlavy státu a třetím pokusem předsedy Sněmovny by se tedy opakovalo.

Do celého procesu mohou zasáhnout i lednové prezidentské volby. Vzejde z nich hlava státu, jíž začne pětileté funkční období v březnu. Zeman místo na Hradě obhajuje. Může však uspět některý z dalších kandidátů s odlišným pohledem na postup ohledně vlády a Sněmovny.