Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zemřela tenistka Jana Novotná, bylo jí 49 let

Tenis, ilustrační fotografie
Tenis, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

V neděli po těžké nemoci zemřela tenistka Jana Novotná. Wimbledonské vítězce z roku 1998 bylo 49 let. O úmrtí bývalé světové dvojky ve dvouhře a jedničky čtyřhry informovali zástupci rodiny.

Úmrtí Novotné potvrdil také oficiální web Ženské tenisové organizace (WTA). Ten uvedl, že Novotná podlehla rakovině a že zemřela klidně a obklopena svou nejbližší rodinou. 

„Jana byla inspirací pro každého, kdo měl ji šanci poznat, a to na kurtu i mimo něj. Její hvězda bude vždy zářit v dějinách WTA,“ komentoval úmrtí české tenistky Steve Simon, výkonný ředitel asociace, který také poslal rodině Novotné slova soustrasti. 

Rodačka z Brna vyhrála na okruhu WTA 24 turnajů ve dvouhře a 76 ve čtyřhře. Jednou slavila triumf ve Fed Cupu. Třikrát hrála finále dvouhry ve Wimbledonu, v roce 1998 vítězně, v letech 1993 a 1997 z něj odešla poražena. 

Kromě jednoho grandslamového vavřínu z dvouhry získala dalších dvanáct ve čtyřhře a čtyři ve smíšené čtyřhře. Byla bronzovou olympijskou medailistkou z dvouhry v Atlantě 1996, kde přidala stříbro ve čtyřhře s Helenou Sukovou, s kterou byly druhé i v Soulu 1988.

V letech 1989, 1990, 1991, 1996 a 1998 byla vyhlášena nejlepší deblistkou ženského okruhu WTA. Do Mezinárodní tenisové síně slávy byla přijata v roce 2005.

Témata:  Jana Novotná tenis úmrtí

Související

Aktuálně se děje

15. května 2025 10:09

Michaela Nosková promluvila o smrti bratra. Podívala se na zprávy a už měla obavy

Michaela Nosková se rozhodla vystoupit z komfortní zóny a před televizními kamerami učinila velké odhalení. Prozradila totiž, že její rodinu před více než 30 lety zasáhla tragédie. Populární zpěvačka přišla o bratra. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Ilustrační foto

Změna zákoníku práce: Největší reforma za poslední roky je tady, od června bude řada věcí jinak

Český pracovní trh čeká od 1. června 2025 největší reforma za poslední roky. Takzvaná flexinovela zákoníku práce zavádí celou řadu novinek, které mají zpřehlednit a zjednodušit pracovněprávní vztahy. Změny se dotknou zaměstnanců i zaměstnavatelů, a to v oblasti výpovědních lhůt, zkušebních dob, pracovního volna nebo možností zaměstnávání mladistvých. Přestože cílem reformy je větší flexibilita, někteří odborníci upozorňují i na možné negativní dopady.