Stravovací zvyky Čechů se mění, loňský rok byl v jedné věci mimořádný

Zatímco v roce 1950 dosahovala spotřeba obilovin v hodnotě mouky téměř 155 kilogramů na osobu, vloni šlo o 115 kilogramů. Meziročně vzrostla spotřeba pšeničné a žitné mouky, krup, ječné krupice, ovesných vloček i pšeničného pečiva. Mírně poklesla spotřeba chleba, trvanlivého pečiva a těstovin.

"Masa jíme o polovinu víc než dřív. Vloni se ho zkonzumovalo 80,3 kilogramu, v roce 1950 48,6 kilogramu a například v roce 1936 jen 38,1 kilogramu. Meziročně se zvýšila zejména spotřeba hovězího a drůbežího," uvádí Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.

Loňský rok byl mimo jiné mimořádný tím, že se snědlo nejvíc rýže za celou dobu měření. Meziročně šlo o zvýšení o 0,6 procenta na 6,5 kilogramu na osobu. Zeleniny snědl v průměru každý Čech 87,3 kilogramu, ovoce 84 kilogramů. "Je to dáno tím, že jíme více ovoce nejen mírného pásma, ale i tropického," řekl Hrbek. Například v roce 1950 činil poměr spotřeby jižního ovoce proti celkové ovocné spotřebě 3,5 procenta, loni to bylo 41,7 procenta. Z toho se nejvíc jedí pomeranče a mandarinky, loni 13,2 kilogramu, meziročně o 0,7 procenta více.

U zeleniny například meziročně skočila o 6,7 procenta spotřeba zelí na 7,9 kilogramu. O 4,2 procenta na 69,1 kilogramu vzrostla spotřeba brambor.

Spotřeba alkoholických nápojů loni vzrostla o 0,6 procenta na 173,5 litru, v přepočtu 9,9 litru čistého lihu. Spotřeba vína vzrostla o 3,7 procenta na 19,6 litru na hlavu.

Vybrané potraviny hodnotil ČSÚ i z hlediska soběstačnosti. U mléka činila soběstačnost v loňském roce 117,5 %. U másla 88,5 %. Soběstační jsme např. i ve výrobě piva nebo hovězího masa. U vepřového masa poklesla soběstačnost ze 104,9 % v roce 1995 na loňskou hodnotu 47,7 %. U drůbežího se za posledních 25 let snížila ze 115,9 % na 63,0 %. U vajec je soběstačnost 82,2 %, zatímco v roce 1998 byla 110,1 %.