Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lávku v Tróji rozřežou a převezou na zkoumání

Pád betonové lávky u Trojského zámku v Praze si vyžádal čtyři zraněné
Pád betonové lávky u Trojského zámku v Praze si vyžádal čtyři zraněné
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Trosky zřícené lávky, která spojovala pražský Císařský ostrov a Troju, budou převezeny k nedaleké betonárce, kde je bude zkoumat znalec. Na místě sobotního neštěstí, při kterém byli zraněni čtyři lidé, by mohl na jaře dočasně vzniknout pontonový most.

Příčina pádu  lávky je zatím neznámá. "Teď se to rozřeže a převeze k betonárce v Troji, kde se kusy znovu poskládají. Rozřeže se to po dvoumetrových dílech a znalec bude kontrolovat lana," uvedl dnes náměstek primátorky hlavního města Petr Dolínek (ČSSD).

Na místě zřícené lávky by mohl plout přívoz a dočasně tu vzniknout pontonový most. "Prioritou je urychlené zavedení přívozu a na jaro mít domluvený ponton od armády, o čemž budeme zítra (v úterý) jednat," uvedl místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský (SZ/Trojkoalice).

Větší část 260 metrů dlouhé lávky se propadla do řeky. Na problematický stav stavby z roku 1984 poukazovaly už posudky z minulých let, odborníci ji proto stále sledovali prostřednictvím elektronického monitoringu. Zprávy dostávali na počítač každé dvě minuty. Poslední signál odešel z elektronického monitoringu v sobotu ve 13:16, pak se lávka zřítila.

Témata:  Praha pád betonové lávky u Trojského zámku v Praze Most

Související

Aktuálně se děje

27. února 2026 10:53

Bude napjatá do poslední chvíle. Hanychová promluvila o dalším natáčení s Koktovou

Český šoubyznys, jehož jsou samy součástí, byl jejich častým tématem v úspěšném podcastu, jehož budoucnost je nadále nejistá. Řeč je o Agátě Hanychové a Ornelle Koktové, které se rozkmotřily poté, co druhá jmenovaná představila svůj nový dokument. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Saharský písek v Česku

Saharský prach: Jak je možné, že se dostane až do Česka?

Saharský prach je přírodní jev, který každoročně ovlivňuje nejen africký kontinent, ale také Evropu, Ameriku a dokonce i oblasti vzdálené tisíce kilometrů od svého původu. Tento jemný prach, nesený větrem z největší pouště světa, hraje zásadní roli v klimatických procesech, ovlivňuje kvalitu ovzduší a dokonce podporuje život v oceánech. Jak ale tento fascinující přírodní úkaz vzniká a jaké důsledky má pro globální ekosystémy?