Komentář: Nerušte, budeme vládnout. Babiš má všechna esa, Zeman mu dává cenné rady

Formující se menšinová vláda Andreje Babiše už se chystá na převzetí moci. Prezident novému premiérovi může poskytnout cenné rady, co případná vláda bez mandátu všechno může. Babiš sám se může inspirovat u něj, Jiřího Rusnoka nebo i Mirka Topolánka. Už za dva dny se mu otevře nevídaný prostor a možnosti. Menšinová vláda není nic neobvyklého ani v českém prostředí. I s ní se dá změnit řadu věcí, její výhodou bývá, že změny jsou často neviditelné až pokoutné. První kabinet Andreje Babiše může čekat několik scénářů, projděme si je.

První a zřejmě pravděpodobnější variantou je, že vláda po svém jmenování 13. prosince nezíská potřebnou důvěru Poslanecké sněmovny. S tím počítá i Babišův věrný spojenec, prezident Miloš Zeman. Při svých schůzkách s kandidáty na ministry jim možná našeptává, co vše budou moci změnit. Sám se ostatně nechal slyšet, že vláda bez důvěry může zasahovat do vedení státních podniků. To zakusil coby premiér v době opoziční smlouvy, i když jeho vláda měla díky Klausově ODS důvěru. Zeman vychválil kandidátku na ministryni obrany Karlu Šlechtovou, která chce povolat větší počet vojáků do zahraničních misí. Těžko říct, zda má bývalá ministryně pro místní rozvoj víc zkušeností v resortu obrany, než měla svého času Karolína Peake.

To, že ministři budou konat i v případě nezískání důvěry, jasně naznačila i budoucí šéfka státní kasy Alena Schillerová. Ta chce s prací začít ihned po nástupu do funkce a bez ohledu na to, zda vláda získá důvěru. „Bude to legitimní vláda, podle ústavy má kompetence, pokud je jmenována,“ uvedla po setkání se Zemanem. Konkrétní personální změny, které plánuje, už nesdělila.

Babiš se může inspirovat i u Mirka Topolánka, jeho první menšinová vláda nezískala důvěru, premiér ale získal další čas pro dojednání druhé vlády, která už na důvěru Sněmovny dosáhla kvůli dvěma poslancům za ČSSD (tehdy šlo o koalici ODS, Zelení, KDU-ČSL). Menšinovou vládu bez důvěry tvořili stejně jako nyní straníci a část nestraníků „odborníků“. Babišova první vláda bude vládnout v demisi a bude tzv. pověřena výkonem funkce. Ústava už nestanovuje, na jak dlouho a dá se očekávat, že Zeman ji nebude házet klacky pod nohy. Naopak. Její podporu bude dávat na odiv těsně před prvním kolem prezidentské volby, kdy bude Babiše nejvíc potřebovat.

Babiš bude mít obrovský prostor pro vyjednávání s dalšími subjekty o případné koaliční vládě. Může sázet i na změny v ČSSD nebo ODS, obě strany čekají sjezd, respektive kongres. V ODS může získat navrch momentálně téměř neviditelné křídlo Václava Klause mladšího, který by se spolupráci s Babišem nebránil. Podobně je to i s umrtveným křídlem haškovců v ČSSD. Zatímco Babiš by hledal tuto podporu, členové „odbornické vlády“ mohou vesele konat, oblíbené jsou zejména „personální čistky“. Příkladem další vlády bez důvěry je prezidentova Rusnokova vláda, kterou Zeman nechal vládnout velmi dlouho. Ta se mu před koncem odvděčila návrhy na větší pravomoci prezidenta, klíčovou roli tehdy sehrála ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která podezřele rychle sestavila novelu zákona o státním zastupitelství.

Druhou, avšak málo pravděpodobnou variantou je, že Babiš nebude hledat podporu u ostatních stran a na místo toho se pustí do další kampaně. Mohl by usilovat o to, aby prezident vyhlásil předčasné volby, které by se kryly s volbami komunálními (ušetřilo by se). Babiš by argumentoval mimo jiné tím, že kvůli tradičním stranám nemá Česko vládu a to ho poškozuje. Dá se očekávat, že by získal ještě více mandátů a dokonce by mohl pomýšlet na většinovou jednobarevnou vládu.

Třetí variantou může být situace, kdy nynější menšinová sestava ministrů získá důvěru. Komunisté ostatně s myšlenkou podpory Babišově vládě koketují. Zeman získal podporu své menšinové vlády díky dohodě s ODS, vznikla nechvalně známá opoziční smlouva. ODS odešla ze sálu, komunisti se zdrželi hlasování. A poté se děly věci. „Opoziční koalice“ prosadila změnu volebního systému, který teď hraje do karet větším a silnějším stranám. Pokud Babiš získá na svou stranu komunisty a pár přeběhlíků (nabízejí se lidé z ODS, SPD nebo Pirátů), může nastat podobná situace.  Babiš pak může veřejnosti říct pouhé: „Vy ostatní nerušte, vládneme. Nebo spíše, makáme“.

Témata:  Andrej Babiš,  Miloš Zeman,  vláda,  Alena Schillerová,  Jiří Rusnok,  komentář