reklama

Zároveň ale oceňují snahu o stabilitu daňového prostředí a zjednodušení správy daní. Po zkušenostech z předchozích let jsou ale skeptičtí k tomu, zda se to podaří prosadit. Přeřazení některých položek do nejnižší sazby DPH pak podle nich sníží příjmy státního rozpočtu, přičemž programové prohlášení neřeší, jak se tento výpadek nahradí.

Vláda v programovém prohlášení navrhuje zrušení superhrubé mzdy a nahrazení jí daní z příjmu fyzických osob ve výši 19 procent. Stávající solidární zvýšení daně chce zachovat zavedením 24procentní sazby z hrubé mzdy. Zároveň chce podnikatelům umožnit odpočet od základu daně ze samostatné činnosti ve výši tří čtvrtin jimi odvedených pojistných částek ve vztahu k samostatné činnosti.

"Tato změna je změnou pouze 'na oko'. Nynější efektivní zdanění zaměstnanců s příjmy nedosahujícími limitů pro uplatnění solidárního zvýšení daně činí 20,1 procenta, jejich reálné zdanění se tak sníží pouze o 1,1 procenta. U fyzických osob majících jiné druhy příjmů než příjmy ze zaměstnání pak zdanění kvůli zvýšení sazby daně vzroste," upozornila daňová poradkyně ve společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

V případě daní je podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška zrušení superhrubé mzdy logický krok, který může sám o sobě zůstat daňově neutrální. "Všechna navrhovaná opatření jsou však ve směru snížení daňového zatížení. To samozřejmě vypadá atraktivně, otázkou ale je, kde na to stát vezme. V součtu by chyběly desítky miliard korun, což snižuje kredibilitu celého vládního prohlášení," uvedl.

Například u DPH navrhuje Babišova vláda přesun stravovacích služeb, řezaných květin, vodného a stočného a dalších služeb do nejnižší 10procentní sazby DPH.