Praha - Prezidentští kandidáti by ve funkci hlavy státu jmenovali profesory podle návrhů vysokých škol. Například podle Marka Hilšera udělují univerzity akademické tituly na základě stanovených kritérií a prezident jako představitel státní moci nemá právo zasahovat do vysokoškolských samospráv.
"Při jmenování profesorů se budu řídit návrhy vysokých škol," ujistil Hilšer. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš chápe úlohu prezidenta jako vykonavatele role dané ústavou. Je podle něj na akademické obci, kdo je hoden takového titulu. "Snad v nějakém extrémním, výjimečném případu bych zaváhal - například pokud by v mezidobí od návrhu po jmenování vyšly najevo nějaké závažné okolnosti tomu bránící," dodal.
Podnikatel a textař Michal Horáček vnímá jmenování jako spíše formální a ceremoniální akt. Předseda strany Rozumní Petr Hannig poznamenal, že se bude řídit striktně zákonem. Výběr profesorů je projevem akademické svobody i podle bývalého premiéra Mirka Topolánka. "Politická moc by do něj neměla zasahovat. Prezident podepisuje jmenování," podotkl.
"Vzhledem k tomu, že znám postup při jejich navrhování, budu souhlasit s předloženými jmény bez osobních výhrad," uvedl někdejší šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek. Návrhy vysokých škol je třeba plně respektovat i podle bývalého českého velvyslance ve Francii Pavla Fischera.
Miloš Zeman na otázku neodpověděl. Ve funkci prezidenta dlouho odmítal jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu. Vadilo mu jeho údajně nevhodné chování na veřejnosti. Na jaře 2015 pak Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety jiných tří navržených kandidátů. Profesory se kvůli tomu nestali Ivan Ošťádal a Jiří Fajt z Univerzity Karlovy a Jan Eichler navržený Vysokou školou ekonomickou. Odmítnutí zdůvodnil prohřešky kandidátů z minulosti.
Témata: vysoké školy, Jiří Drahoš, Michal Horáček, Mirek Topolánek, Miloš Zeman, Pavel Fischer
Související
11. března 2024 11:04
7. října 2022 16:40
14. září 2022 12:43
1. září 2022 17:42
25. srpna 2022 18:28
25. února 2022 15:49
