Přátelský vztah Zemana k Putinovi vzbuzuje dlouhodobě velké vášně

Zeman se nezají svým kladným vztahem k Rusku i Putinovi. Ne vždy ale byly jeho postoje na dění kolem Ruska v souladu s oficiální zahraniční politikou Česka a vzbuzovaly mezi některými politiky kontroverze.

Kontroverzi vyvolaly například názory českého prezidenta na konflikt na Ukrajině a s ním spojené protiruské sankce. Zeman zdůrazňuje důležitost Ruska jako tuzemského obchodního partnera, což Putin několikrát ocenil.

Putin a Zeman spolu jednali již několikrát, naposledy byl Zeman na návštěvě v Rusku loni v listopadu. S Putinem jednali o spolupráci v energetice, včetně jaderné, a průmyslu, zejména automobilovém. Setkání však zastínila kauza článku o roku 1968, který byl publikován na webu ruského armádního televizního kanálu Zvezda.

Československo by mělo být vděčné za sovětskou intervenci v roce 1968, psalo se v textu Zeman článek označil za čin „novinářského šílence s vylízaným mozkem". Text odsoudil mimo jiné i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ruský premiér Dmitrij Medveděv se následně od článku na Zemanovu žádost distancoval.

Oba státníci se setkali například i během moskevských oslav 70. výročí konce druhé světové války v květnu 2015 nebo během Zemanových návštěv Číny v roce 2015 a loni. Právě schůzka v Pekingu vzbudila pozornost i kvůli Zemanově poznámce týkající se značného počtu přítomných novinářů v místnosti. Český prezident vyjádřil názor, že je v sálu mnoho žurnalistů a bylo by prý dobré je „likvidovat", na což Putin diplomaticky reagoval: „Není třeba likvidovat, ale snížit jejich počet, to ano."

Kvůli cestě do Ruska v roce 2015 byl Zeman kritizován. Debata se vedla především o jeho zvažované účasti na vojenské přehlídce ruské armády, kterou kvůli ruské anexi Krymu bojkotovala většina západních lídrů. Český prezident se přehlídky nakonec nezúčastnil.

Nad jeho návštěvou se pozastavil i tehdejší americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro. Zeman v té souvislosti řekl, že si od žádného velvyslance nenechá do svých cest mluvit a že Schapiro má nyní dveře na Hrad zavřené. Od té doby byly vztahy mezi Hradem a Schapirem chladné a velmi napjaté.

V minulosti se Zeman několikrát vyslovil proti mezinárodním sankcím, které byly na Rusko uvaleny po anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Loni při vystoupení ve Štrasburku před Parlamentním shromážděním Rady Evropy označil anexi Krymu za „fait accompli", tedy za hotovou věc. Kyjev a Moskva by se podle něj měly dohodnout na kompenzaci, ať v penězích či v ropě a plynu.

Tento návrh ale tehdy rozhořčeně odmítl jak Kyjev, tak i Kreml, podle kterého o kompenzacích nemůže být řeči. Tehdejší český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že Zeman neměl k projevu o sankcích a anexi Krymu mandát české vlády a že jeho vyjádření jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou ČR.

Témata:  Miloš Zeman,  Vladimír Putin,  Rusko,  napadení Miloše Zemana polonahou aktivistkou