Zeman nepodepsal dekrety tří navržených profesorů z Karlovy univerzity a Vysoké školy ekonomické v květnu 2015. Vedle Ošťádala nedosáhli na profesuru ředitel Národní galerie Jiří Fajt a politolog Jan Eichler.
Ošťádal nejprve spolu s univerzitou, kde působí, poukazoval na nečinnost prezidenta. Ta měla spočívat v tom, že Zeman nepodepsal Ošťádalův jmenovací dekret. Zdůvodnil to tehdy fyzikovými někdejšími kontakty s komunistickou Státní bezpečností.
Městský soud dospěl k závěru, že ke dni jeho rozhodování už prezidentova nečinnost netrvala. Přerušení nečinnosti spatřoval soud v Zemanově dopisu tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). V dopise prezident jasně uvedl, že Ošťádala nejmenuje, což lze podle městského soudu pokládat za formu rozhodnutí. Druhou žalobu směřující právě proti prezidentovu rozhodnutí označil městský soud za opožděnou.
Loni v listopadu Ústavní soud zamítl stížnost Ošťádala a Karlovy univerzity v níž poukazovali na údajnou Zemanovu nečinnost. Fyzik a univerzita v reakci na to stáhli žalobu k Městskému soudu v Praze, v níž se domáhali toho, aby soud určil, že prezident postupoval nezákonně, když jemu a univerzitě nedoručil své rozhodnutí o nejmenování Ošťádala profesorem.
