Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spor Ošťádala se Zemanem o jmenování profesorem bude znovu řešit městský soud

soudy
soudy
Foto: Pixabay

Praha/Brno - Městský soud v Praze musí opět řešit spor fyzika Ivana Ošťádala s prezidentem Milošem Zemanem o jmenování profesorem. Nařídil mu to Nejvyšší soud.

Zeman nepodepsal dekrety tří navržených profesorů z Karlovy univerzity a Vysoké školy ekonomické v květnu 2015. Vedle Ošťádala nedosáhli na profesuru ředitel Národní galerie Jiří Fajt a politolog Jan Eichler.

Ošťádal nejprve spolu s univerzitou, kde působí, poukazoval na nečinnost prezidenta. Ta měla spočívat v tom, že Zeman nepodepsal Ošťádalův jmenovací dekret. Zdůvodnil to tehdy fyzikovými někdejšími kontakty s komunistickou Státní bezpečností.

Městský soud dospěl k závěru, že ke dni jeho rozhodování už prezidentova nečinnost netrvala. Přerušení nečinnosti spatřoval soud v Zemanově dopisu tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). V dopise prezident jasně uvedl, že Ošťádala nejmenuje, což lze podle městského soudu pokládat za formu rozhodnutí. Druhou žalobu směřující právě proti prezidentovu rozhodnutí označil městský soud za opožděnou.

Loni v listopadu Ústavní soud zamítl stížnost Ošťádala a Karlovy univerzity v níž poukazovali na údajnou Zemanovu nečinnost. Fyzik a univerzita v reakci na to stáhli žalobu k Městskému soudu v Praze, v níž se domáhali toho, aby soud určil, že prezident postupoval nezákonně, když jemu a univerzitě nedoručil své rozhodnutí o nejmenování Ošťádala profesorem.

Témata:  Miloš Zeman soudy školství Ivan Ošťádal

Související

Aktuálně se děje

25. července 2025 20:55

Legendární tanečník Michael Flatley chce kandidovat na prezidenta

Michael Flatley, světoznámý tanečník známý z show Riverdance a dalších scénických projektů, plánuje vstup do politického života. Podle informací, které zazněly v pátek u dublinského vrchního soudu, se tento irsko-americký umělec hodlá ucházet o post prezidenta Irska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská unie

Komentář

EU si chce navýšit příjmy o více než 1000 miliard korun ročně. Čechům by kvůli tomu zdražil život

Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.