Co když budou předčasné prezidentské volby? Věc se může pěkně zkomplikovat

Spisovatel Jiří Pehe připomíná jeden zásadní prvek, který je ve své podstatě nesystémový. Jde totiž o postup v případě, že by prezident během výkonu svého mandátu z vážných důvodů odstoupil nebo v horším případě zemřel. Pokud by se tak stalo, že hlava státu nedokončí pětileté funkční období, pak musí předseda Senátu nejpozději do deseti dnů vyhlásit nové volby, které se musí uskutečnit do devadesáti dnů od vyhlášení. V tomto období pak premiér bere na svá bedra většinu prezidentských pravomocí.

Je to přežitek z nepřímé volby, který zůstal v zákoně. Zákon však v případě přímých prezidentských voleb stanovuje, že uchazeč o Pražský hrad musí získat minimálně padesát tisíc platných podpisů od občanů nebo od deseti senátorů respektive dvaceti poslanců. To vše musí kandidáti stihnout během maximálně tří měsíců, což je velmi krátká doba.

"Stávající úprava diskriminuje kandidáty, kteří by se chtěli opřít o potřebný počet podpisů od občanů. A naopak zvýhodňuje kandidáty, kteří buď dokážou najít potřebný počet podpisů senátorů či poslanců napříč politickým spektrem, popřípadě kandidáty stranické v případě těch stran, které mají buď více než deset senátorů, nebo více než dvacet poslanců, popřípadě obojí," uvedl v komentáři pro Český rozhlas Jiří Pehe.

Bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla také naznačuje, že tříměsíční doba může zvýhodnit majetné kandidáty, nebo ty , kteří mají silnou podporu velké strany. Vybízí proto zákonodárce, aby úpravu o neplánované volbě prezidenta přizpůsobili té přímé. Jako nejlogističtější řešení vidí prodloužení lhůty mezi vyhlášením prezidentských voleb a jejich konáním. K zamyšlení by také bylo přesunutí některých pravomocí do rukou předsedy Senátu, jakožto druhého nejvyššího ústavního činitele v zemi, protože premiér by neměl kumulovat jak své, tak prezidentské pravomoce. 

Témata:  Jiří Pehe,  Ústava České republiky,  Pražský Hrad