Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Rathově korupční kauze vynese soud verdikt v červnu

Rath přišel k soudu (18.5.2015) bez advokátů a soudce chtěl vysvětlení.
Rath přišel k soudu (18.5.2015) bez advokátů a soudce chtěl vysvětlení.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha – Po téměř 12 hodinách dnes někdejší středočeský hejtman David Rath dokončil svoji závěrečnou řeč v korupční kauze. Státní zástupce Petr Jirát se nechtěl k závěrečné řeči Ratha vyjadřovat. Krajský soud v Praze rozsudek vynese 27. června, oznámil předseda trestního senátu Robert Pacovský. Soudy se kauzou zabývají od roku 2013.

Rath dlouhodobě odmítá, že by přijímal úplatky a ovlivňoval zakázky ve prospěch předem dohodnutých firem. Vedle bývalého vrcholného politika sociální demokracie v kauze figuruje dalších deset obžalovaných.

Krajský soud v Praze nejprve v roce 2015 uložil bývalému hejtmanovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz. Případ se tak dostal zpátky k soudu, který původně vynesl odsuzující rozsudek.

V kauze tak bude v červnu vyhlášen už druhý rozsudek. Soudce Pacovský prodlevu zdůvodnil tím, že ze strany obžalovaných byla podána žádost, aby se kauzou zabýval jiný soud. Rozhodnout o tom bude muset Nejvyšší soud, kterému chce soudce před vynesením rozsudku poskytnout dostatek času. Předtím než rozhodne, navíc nemůže být rozsudek vynesen.

Poslední dva dny přesvědčoval Rath soud o svojí nevině. Tvrdil, že pro jeho odsouzení nejsou důkazy a že žádné úplatky nepřijímal. V závěru řeči prohlásil, že on ani další obžalovaní nejsou kriminálníci. Pokud policie v pořízených odposleších zachytila debaty o penězích, tak podle něj nešlo o úplatky. „Já o žádné peníze nikoho nepožádal, a pokud jsem někoho žádal o peníze, tak to bylo jenom pro sociální demokracii," tvrdil.

V závěrečné řeči se obsáhle věnoval jednotlivým zakázkám, které byly podle obžaloby zmanipulované a velkou část projevu řešil také chyby, které podle něj soud udělal v původním odsuzujícím rozsudku. Soudu předal analýzu, z níž v projevu čerpal. "Byl bych rád, kdyby si soud při tvorbě nového rozsudku tento materiál vzal a se všemi spornými pasážemi se vypořádal. Z vystupování tohoto soudu mám jednoznačně dojem, že jste rozhodnutí," uvedl Rath.

Jirát v závěrečné řeči navrhl, aby byl Rath za příjímání úplatků odsouzen na osm až devět let do vězení. Navrhuje také, aby bývalému politikovi propadl veškerý majetek. Stejný trest navrhl Kateřině Kottové a jejímu manželu Petrovi, které považuje za hlavní organizátory manipulování krajských veřejných zakázek.

Machinace s tendry podle spisu vypadaly tak, že Kottovi přizpůsobovali krajské veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory "velkým hráčům", kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali "křoví". Za ovlivnění zakázek měli manažeři firem zaplatit přes 48 milionů korun. Rath a Kottovi stihli podle spisu převzít úplatky 38 milionů, z toho pro Ratha bylo 22 milionů. Pak je zatkla policie.

Témata:  David Rath 1 Petr Jirát Robert Pacovský

Související

Aktuálně se děje

14. července 2026 21:22

Lidé nevěří vlastním očím: Pavel Novotný se zastal Turka

Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný na sebe opět strhl pozornost veřejnosti. Stalo se tak v souvislosti s nedávnou dopravní nehodou poslance a vládního zmocněnce Filipa Turka v centru Prahy. Oznámení a komentáře, které k této události Novotný zveřejnil, se však nesetkaly s příliš pozitivním ohlasem. Rozhodnutí zlehčovat vážný střet na silnici se totiž ukázalo jako krok vedle.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ministryně financí Alena Schillerová

EET se přiblížila návratu. Poslanci schválili návrh zákona

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.