Brno - Skenování v laboratoři FEI (dnes Thermo Fisher Scientific) odkrylo uvnitř těla Věstonické venuše více nebezpečných prasklin, než se původně předpokládalo. Nyní pokračuje analýza, zda a v jaké míře jsou propojeny a jak velké nebezpečí hrozí při jejím transportu.
"Výsledky pomohou v rozhodování, jak nejlépe Venuši převážet, zvláště pak v letadle. Při změně tlaku by totiž vzduch v prasklinách mohl způsobit její roztržení," uvedl vedoucí Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea Petr Neruda.
Venuše byla vytvořena z hroudy spraše, která obsahovala různé příměsi - karbonátové cicváry, kosti anebo mamutovinu, uhlíky, křemenná zrna a dokonce i terciérní zkameněliny. Zdá se, že tvůrce venuše připravil keramické těsto z hlíny dostupné na ploše sídliště a nijak zvlášť ho neupravoval.
Digitální model venuše umožnil vědcům poprvé blíže popsat malé vpichy a prohloubeniny na povrchu vzácné sošky. Tvar všech čtyř vpichů na temeni hlavy je stejný, což naznačuje, že byly vytvořeny stejným nástrojem, pravděpodobně hrotem brku malého ptačího pera.
Věstonická venuše je stará 25.000 až 29.000 let. Sošku ženy objevil tým vědců vedený Karlem Absolonem 13. července 1925 v pravěkém ohništi na sídlišti lovců mamutů. Soška ve zbytcích velkého ohniště ležela rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě. Teprve po očištění se ukázalo, že se celek podobá ženské postavě.
Témata: historie, Moravské zemské muzeum , vědci
Související
27. srpna 2021 21:56
26. srpna 2021 12:02
6. ledna 2021 14:58
26. prosince 2020 17:58
13. prosince 2020 9:05
29. listopadu 2020 9:31
