Likérka slaví, český "tuzemák" dostal výjimku

"Aroma je v této podobě užíváno více než 100 let a žádné jeho nežádoucí účinky nikdy prokázány nebyly," řekl ČTK generální ředitel Stocku Jan Havlis. Dnešní rozhodnutí podle něj poskytne výrobcům dostatečnou dobu pro další analýzu aroma. "Bude tak dostatek času prokázat EFSA (Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin) jeho nezávadnost, případně pro úpravu tak, aby vyhovovalo veškerým novým požadavkům EFSA a přitom splnilo i senzorické kvality požadované zákazníkem," dodal.

EFSA loni upozornil, že některé látky v rumovém éteru, který dodává charakteristickou chuť a vůni českému tuzemáku, mohou být jako rakovinotvorné zdravotním rizikem. Aroma se používá také při výrobě některých nealkoholických nápojů, pekařských výrobků a cukrovinek.

O výjimku, která se týká jen používání tradičního aroma při výrobě tuzemáku, a nevztahuje se tedy na cukrovinky a další výrobky, požádaly ČR a Slovensko loni v prosinci. Dnes ji s pětiletým omezením potvrdil Stálý výbor Evropské komise pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, přičemž právní finalizace ještě nějakou dobu potrvá.

Tuzemák je nejprodávanější lihovina v ČR, každá čtvrtá prodaná lahev alkoholu je takzvaný tuzemský rum. U Stocku je tento poměr výrazně větší. Podle marketingového ředitele Stocku Tomáše Hejkala mají z celého českého trhu lihovin největší podíl tuzemáky a rumy. Zatímco v ČR loni tuzemáky meziročně vzrostly téměř o šest procent, Božkov tuzemský, který je podle Hejkala základem celé kategorie, posílil o 8,2 procenta. "Češi jsou prostě rumový národ. Jak se s ním všeobecně pracuje, například se dává do pečení, jsou na něj chuťové buňky nastavené," řekl Hejkal.

Tuzemák vznikl koncem 19. století v Rakousku-Uhersku jako náhražka třtinového rumu z Karibiku. Likérníci ve střední Evropě původní nápoj "převálcovali", když vyrobili lihovinu s domácími surovinami a aromaty, která připomínala drahé zámořské rumy. Tuzemáky pijí také v Maďarsku, Rakousku, na Slovensku a v zemích bývalé Jugoslávie.