Když přemýšlíme o udržitelnosti, často se zaměřujeme na jídlo, dopravu nebo energii. Alkohol však v této debatě zůstává většinou opomíjený. Jaký je skutečný dopad výroby, balení a spotřeby alkoholu na životní prostředí? A existuje způsob, jak si dopřát svůj oblíbený drink s menším dopadem na planetu?
Podle švédských studií generuje průměrný konzument alkoholu přibližně 52 kilogramů emisí CO₂ ročně. To odpovídá asi čtyřem steakům nebo sedmdesáti sklenicím mléka. Největší vliv mají ti, kteří pijí nejvíce – u 10 % největších konzumentů se emise alkoholu zvyšují až čtyřnásobně. Přesto však zůstává uhlíková stopa alkoholu mnohem nižší než u některých jiných potravin, jako je maso. Například konzumace masa ve Švédsku generuje průměrně jednu tunu CO₂ ročně na osobu, což je dvacetinásobek emisí spojených s alkoholem.
Rozdíly v uhlíkové stopě jednotlivých druhů alkoholu jsou výrazné. Švédská studie z roku 2018 zjistila, že pivo má na litr asi třetinu uhlíkové stopy vína nebo lihovin. Pokud se však podíváme na jednotlivé porce, rozdíly se zmenšují. Sklenice piva o objemu 350 ml (s obsahem alkoholu 3,5 %) generuje 0,28 kg CO₂, zatímco sklenka vína o objemu 150 ml má stopu 0,32 kg CO₂. Lihoviny, díky menšímu objemu porce (40 ml), vyprodukují pouze 0,09 kg CO₂.
Jiné studie ukazují, že cider má zhruba dvojnásobnou stopu oproti pivu, zatímco šumivé víno a šampaňské jsou na úrovni běžného vína. Naopak brandy a koňak mají emise výrazně vyšší než vodka či likéry, uvedl server BBC.
Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících emise alkoholu je balení. Skleněné lahve jsou nejnáročnější – jejich výroba vyžaduje mnoho energie, a kvůli své hmotnosti zvyšují emise při přepravě. Těžší lahve, označované jako „bodybuilder“ lahve, navíc získaly popularitu kvůli dojmu vyšší kvality vína, což problém ještě prohlubuje. Alternativy, jako jsou kartony, plechovky nebo bag-in-box balení, mají výrazně nižší emise, zejména díky jejich lehkosti.
Dalším významným faktorem je samotné pěstování hroznů pro víno. Používání nafty při zemědělských pracích a syntetická hnojiva zvyšují uhlíkovou stopu, ale zdravé půdy vinic mohou zároveň pohlcovat CO₂. Některé vinice využívají regenerativní zemědělství, které podporuje biodiverzitu, minimalizuje orbu a eliminuje syntetické hnojiva, což může výrazně snížit dopad na životní prostředí.
Nejjednodušší cestou, jak snížit uhlíkovou stopu, je samozřejmě konzumovat méně alkoholu. Tato volba má navíc i zdravotní přínosy. Pro ty, kteří si chtějí svůj oblíbený drink dopřát s ohledem na planetu, existuje několik doporučení.
Zvažte například nákup ekologicky vyráběného vína. Organická produkce omezuje používání pesticidů a podporuje zdravější půdu. Vyhledávejte také lehčí skleněné lahve nebo alternativní balení, jako jsou bag-in-box nebo vratné láhve. Někteří producenti alkoholu také experimentují s využitím odpadních surovin – například starého chleba – při výrobě lihovin, což snižuje množství odpadu a emise.
Navzdory tomu, že alkohol není hlavním viníkem emisí skleníkových plynů, má jeho výroba a konzumace nezanedbatelný vliv na životní prostředí. Kimberly Nicholas ze švédské Lund University připomíná, že místo víkendového letu do New Yorku, který odpovídá emisím 1 250 lahví vína, si můžete dopřát mnoho příjemných večerů s kvalitním vínem doma.
Hlavním poselstvím je konzumovat méně a lépe. Podpora producentů, kteří využívají udržitelné zemědělské postupy a ekologičtější obaly, může být důležitým krokem. Jak říká Nicholas, udržitelnost by neměla být jen zodpovědností jednotlivců, ale také velkých společností, které musí převzít odpovědnost za svůj dopad na životní prostředí.
Témata: alkohol, počasí, klimatická změna
Související
7. prosince 2024 15:52
13. června 2024 14:43
8. listopadu 2022 9:55
21. října 2022 17:45
16. září 2022 8:24
13. července 2022 8:16