Podle odborníků přibližně jeden z 20 lidí starších 15 let žije s poruchou způsobenou užíváním alkoholu (závislostí) a zhruba jeden ze 100 lidí má poruchu způsobenou užíváním jiných psychoaktivních látek. Výzkumníci analyzovali riziko úmrtí a množství ztracených let života mezi těmi, u kterých se rozvinulo 28 onemocnění, jako jsou například rakovina, diabetes, vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční nebo mrtvice. Porovnávali údaje lidí, kteří byli hospitalizováni pro závislost na návykových látkách, s údaji ostatních.

"Zjistili jsme, že lidé s historií poruch způsobených užíváním psychoaktivních látek měli po rozvoji většiny fyzických onemocnění vyšší riziko úmrtí než jejich protějšky se stejným fyzickým onemocněním bez závislosti. U většiny fyzických onemocnění ztratily osoby s historií poruch způsobených užíváním psychoaktivních látek více let života než jejich protějšky bez historie těchto poruch," popsal autor studie Tomáš Formánek z výzkumného programu NUDZ.

Podle něj měli lidé se závislostí na psychoaktivních látkách zvýšené riziko úmrtí v 26 z 28 zkoumaných fyzických onemocnění. U sedmi onemocnění bylo riziko úmrtí dvou- a vícenásobné. "Jedná se o hypertenzi, ischemickou chorobu srdeční, onemocnění prostaty, fibrilaci síní, nemoci oběhové soustavy, divertikulární onemocnění střev a štítné žlázy," doplnil Formánek. Spojitost se naopak nepotvrdila pro roztroušenou sklerózu a Parkinsonovu nemoc. Výsledky studie byly aktuálně publikovány v prestižním vědeckém časopisu The Lancet Psychiatry.

Příčina dopadů užívání návykových látek může spočívat v několika možnostech. Kromě samotné závislosti s ní souvisí i špatný životní styl (nevhodné stravování, méně pohybu) a také pozdní diagnóza kvůli menšímu zájmu o prevenci či záměně příznaků nemoci s poruchou způsobenou závislostí.

"Výsledky této studie ukazují, jak důležité je nerozdělovat zdravotní stavy na fyzické a duševní: všechny zde spolu interagují a vedou k dramatickému nárůstu v riziku úmrtí po rozvoji fyzických onemocnění u osob se závislostí. Jsou zde jasné implikace pro prevenci ze strany lékařů, zdravotních služeb a tvůrců politik, kteří musejí rozeznat tyto průniky," doplnil Peter Jones z Oddělení psychiatrie na Univerzitě v Cambridge.

Podle ředitele NUDZ Petra Winklera platí, že lidé by měli primárně pečovat o sebe sama. "Zejména u alkoholu je to ale v našem kulturním okruhu problematické, protože i poměrně excesivní konzumace, která bývá předstupněm závislosti, je společensky tolerována. A to navzdory tomu, že zcela jasně vidíme, právě i díky této naší studii, že takové chování je spojeno se závažnými negativními dopady na zdraví," dodal ředitel.