"Veškeré aktivity jsou ohrožené změnami politické situace," vysvětlil Loučka. Uznal ale, že politici se tématu umírání přestali bát, čímž se podařilo paliativní péči dostat více do povědomí veřejnosti.
Ondřej Kopecký z nově zřízeného Centra podpůrné a paliativní péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze dodal, že chybí také systémový nástroj pro financování péče a její strukturní popis. Potřebná data se podle něj odborníci snaží shromáždit.
Ministerstvo v lednu deklarovalo, že do roku 2025 chce mít v pěti pilotních zařízeních speciální paliativní týmy pečující o umírající fungující podle vytvořených postupů a doporučení. V projektu podpořeném z evropských fondů rozdělí 59 milionů korun. Vznik oddělení paliativní péče v nemocnicích podporuje i nadační fond Avast, který podpořil vznik multidisciplinárních týmů v 17 nemocnicích, celkem asi za 85 milionů korun. V USA má taková oddělení 80 procent nemocnic.
V oblasti hospiců, tedy péče o umírající mimo nemocnice nebo v jejich domácím prostředí, ministerstvo už od letošního roku možnost financování zajistilo v úhradové vyhlášce. Podle Loučky ale nestačí, zdravotní pojišťovny i přes tuto možnost s hospici zatím uzavírají smlouvy v malé míře.
V ČR umírá ročně asi 108.000 lidí, asi 65 procent zemře v nemocnici. Ze statistik vyplývá, že velká část je do nemocnice převezena na poslední dny či hodiny života. Průzkumy ale ukazují, že až 80 procent lidí si přeje umírat doma. Podle odborníků z oblasti paliativní medicíny, která se péči o umírající věnuje, je domácí péče i levnější. Odhadují úsporu asi na 300 korun denně.
Paliativní péče má zmírnit bolest a utrpení. Nesoustřeďuje se na vyléčení, ale na kvalitu posledních dní a měsíců života. Například na mírnění doprovodných příznaků nemoci, komunikaci s nemocným a respekt k němu. Zahrnuje i psychickou podporu a také pomoc blízkým. Poskytují ji týmy odborníků z různých oborů. Ročně by ji potřebovalo asi 70.000 lidí.