Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

O azyl žádá stále více uprchlíků, jejich počty v Česku rostou

Uprchlíci, ilustrační fotografie
Uprchlíci, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Praha - Za první čtvrtletí letošního roku požádalo o azyl v Česku 390 cizinců, což bylo o 37 víc než za stejné období loňska. Nejčastěji chtěli azyl občané Ukrajiny, a to ve 107 případech. Následovali občané Gruzie, Iráku, Vietnamu a Ruska. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnil odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl. V předchozích třech letech však jejich zájem o mezinárodní ochranu opadal. Podobný trend statistiky zaznamenaly také v prvních třech měsících letošního roku, když úřady přijaly od ukrajinských občanů o 28 žádostí méně než za stejné období loňského roku.

Občané Gruzie do konce letošního března podali 48 žádostí o azyl, loni jich bylo za stejné období 17. Občané Iráku za první čtvrtletí podali 26 žádostí, což je meziročně nárůst o 20 žádostí. Vietnamci za stejné období podali 24 žádostí, což bylo o čtyři více než loni za čtvrtletí. Přes 20 žádostí letos podali ještě občané Ruska, a to 21.

Za první čtvrtletí letošního roku azyl v Česku podle statistik ministerstva získalo 11 lidí. Dalších 37 lidí dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. Ve 426 případech úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 760 žádostí čekalo na konci března na vyřízení.

O azyl v Česku v loňském roce požádalo 1450 cizinců, což bylo o tři méně než v roce 2016. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18.000 žádostí.

Témata:  uprchlíci Česká republika EuroZprávy.cz

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.