Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benešovy dekrety jsou uzavřená záležitost, sudetoněmecký sjezd v ČR si představit neumím, říká Babiš

Andrej Babiš /ANO/
Andrej Babiš /ANO/
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Poválečné Benešovy dekrety jsou podle předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) uzavřená záležitost. Premiér si nedovede představit, že by se sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení konal v Česku. Uvedl to dnes ve Sněmovně v rámci interpelací.

"Nic takového nenastane, pro nás je to jednou provždy uzavřená záležitost," uvedl Babiš. Reagoval tak na obavy poslance KSČM Jiřího Valenty, zda nehrozí vracení majetku zabaveného sudetským Němcům po druhé světové válce na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše.

Poslanec poukázal na slova státního tajemníka německého ministerstva vnitra Stephana Mayera (CSU), který před týdnem na sudetoněmeckém sjezdu prohlásil, že Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy.

Babiš vyjádřil také pochybnosti o tom, že by se některý z příštích sjezdů sdružení podařilo uspořádat v Česku, jak by si přál šéf sdružení Bernd Posselt. "Bral bych to s nadhledem. Takovýhle sněm není možné u nás pořádat bez souhlasu nějakého českého města a já pochybuju, že by se našlo," řekl premiér. Posselt jako jedno z možných měst konání zmínil Brno.

Vztahy Čechů a sudetských Němců se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispěla k tomu i skutečnost, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům po druhé světové válce zkonfiskován. Z české strany byl důležitý mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při odsunu po druhé světové válce.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15.000 až 30.000 Němců.

Sudetoněmecký sjezd v Česku? "No, těžko říci, přál bych si, aby na to byla společnost připravena, znamenalo by to totiž, že ve svém vyrovnávání se z minulostí chvályhodně pokročila, a nutno říci, že bez kritického vyrovnávání se z minulostí nelze rozvíjet evropskou spolupráci a není možné budovat důvěryhodné vztahy s evropskými partnery. Taková důvěry a spolupráce jsou pak pro naši svobodu, bezpečnost i blahobyt klíčové, čili jak říkám, přál bych si to, a jako nápad to není špatné už jako test této historické kritičnosti a poučenosti Čechů," uvedl pro EuroZprávy.cz docent Karel B. Müller, vedoucí Katedry politologie VŠE v Praze.

Témata:  benešovy dekrety Andrej Babiš Bernd Posselt Německo

Aktuálně se děje

3. září 2026 5:00

Počasí: Příští týden se do Česka vrátí tropy. Pak se prudce ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Lednová reforma platů ve státní sféře. Juchelka nastínil, co je v plánu

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe.