Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zeman v Německu zkritizoval AfD

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Foto: Česká televize

Berlín - Alternativa pro Německo (AfD) je podle prezidenta Miloše Zemana proti Benešovým dekretům, což není v českém národním zájmu. Prezident to dnes řekl novinářům v Berlíně, kde končí jeho třídenní návštěva Německa. Dal také najevo, že si přeje pokračování současné německé koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD).

"Samozřejmě, že AfD je protiimigrační, a to je mi nesporně sympatické," podotkl český prezident při hodnocení německé politické scény.

"Je ale dobré přečíst si její program jako celek a najednou zjistíte, že AfD odsuzuje Benešovy dekrety," uvedl. Na základě Benešových dekretů byli po druhé světové válce sudetští Němci v Československu zbaveni občanství i majetku.

V Německu je mu mírně sympatická sociální demokracie, s jejímiž představiteli se během své návštěvy spolkové republiky opakovaně setkal. Dnes ještě bude jednat s bývalým sociálnědemokratickým kancléřem Gerhardem Schröderem.

Témata:  Miloš Zeman benešovy dekrety

Související

Aktuálně se děje

22. února 2025 20:24

Na boj s extrémním počasím míří rekordní částka. Má zachránit desítky milionů lidí

Zelený klimatický fond (GCF) schválil rekordní grant ve výši 103,2 milionu dolarů na posílení systémů včasného varování v sedmi zemích, které jsou silně ohroženy klimatickými změnami. Projekt, který povede Rozvojový program OSN (UNDP), bude trvat pět let a přinese přímý prospěch více než 78 milionům lidí v Antigui a Barbudě, Kambodži, Čadu, Ekvádoru, Etiopii, Fidži a Somálsku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

AfD (Alternativa pro Německo)

Volby v Německu: Scholzův pád se očekává, překvapením může být AfD

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.