reklama

Šlechtová si hned na úvod povzdechla, že v oboru pohřebnictví chybí jakýkoliv dohled. „Nikdo nic nehlídá, nikdo nic nekontroluje. A pokud se to kontroluje, tak o tom nikdo nemluví. My tady máme samosprávu – obce a kraje a já bych byla ráda, aby tady existoval dohled ze strany našeho ministerstva," představila svůj plán.

Poukázala také na to, že se v některých pohřebních službách doslova mrtvým lámou kosti, aby se vešli do rakví. Předseda Asociace pohřebních služeb v ČR Jaroslav Mangl však tvrdil, že o takové praktice nikdy neslyšel. Chtěl po ministryni, aby veřejně uvedla příklad a nařkl ji ze lži. Šlechtová sice konkrétní podnik neuvedla, dodala ale, že má důkazy a že se jednalo o pohřby sociálně slabých nebo bezdomovců.

Těla zelená jako stokoruna

To, že se pohřební služby ne vždy chovají správně, potvrdil třeba Robert Huneš, prezident Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče. Ten vzpomínal na případy, kdy mrtvého pohřebáci tahali za hlavu, až jim upadl na zem. V dalším případě pak prý byli oblečení v montérkách, jako ten poslední dělník.  Balzamovač Petr Rambousek pak zavzpomínal, že pohřební služby často těla špatně skladují,. On sám prý dostal k úpravě „tělo zelené jako stokoruna". Dodal také, že některé pohřební služby sice prodají pozůstalým dřevěnou rakev třeba za 12 tisíc, následně ale zesnulého pohřbí v nejlevnější papírové rakvi, která vypadá „jako krabice od bot".

Někdejší zaměstnanec pohřební služby v Horažďovicích Jan Hlaváč pak přidal své zážitky. Při kontrole zde bylo objeveno 21 těl na chodbách a v chladících boxech, z nichž některá se už začala dokonce rozkládat. Podle Hlaváče majiteli zřejmě došli peníze. Právě s těmito všemi praktikami chce Šlechtová podle svých slov zatočit. Povinně chce zavést kontroly tak, aby byla každá pohřební služba alespoň jednou ročně kontrolována. Doskutující se vščak schodli, že i to je málo.

Mrtvě narozený plod skončí v odpadu

Velmi diskutovaný je také bod týkající se pohřbu potraceného nebo mrtvě narozeného dítěte. Podle Jany Vališové, předsedkyně spolku Tobit, který podporuje pietní zacházení s dětmi zemřelými před narozením, jejich pohřbívání a registraci intrauterinního úmrtí na matrice, mají všichni rodiče právo své dítě pohřbít. Podle současné legislativy je možné plod pohřbít, pokud váží více než půl kila. A pokud rodiče řeknou, že ho pohřbít nechtějí, končí podle ní toto dítě „v odpadu".

Kritici však poukazující na to, že pohřebním službám v tomto případě část jde o pohřebné, které se pohybuje kolem 5 tisíc korun. To si myslí i Mangl, svými slovy ale pěkně dopálil ministryni Šlechtovou. „Jak si můžete dovolit toto říci. Já jako žena, která si tím prošla, nemůžu uvěřit, co to tady říkáte. Už dvakrát jste tady lhal," tvrdě na něj udeřila s tím, že Mandl jí nemůže nijak urazit. Právě vlastní zkušenosti ji podle jejích slov k tomuto bodu v zákoně inspirovala. Dodala, že plody do 22. týdne skončí v odpadu mezi amputovanými končetinami.

Mangl si však stál za svým, ministerstvo podle něj chystá církevní převrat v pohřebnictví. Podotkl také, že když teď přijde rodina mrtvého dítěte, dokáže se už teď s pohřební službou dohodnout. Jedna z divaček, která si tím také prošla, upozornila, že problém začíná už u doktorů, kteří neprojevují dostatek empatie s pacientkami. „Pět měsíců jsem ho nosila a když jsem se ptala, jestli to byla holčička nebo chlapeček, tak mi řekli, co bych jako chtěla. Jako bych tam šla na záchod," vyprávěla matka.

Muslimové budou pohřbíváni bez rakví?

Velmi diskutované a kontroverzní je pak pohřbívání muslimů. Ty u Jílkové zastupoval ředitel Muslimské unie v Česku Mohamed Abbas. Připomněl, že muslimové se tradičně pohřbívají bez rakví a tak ho zajímalo, proč to chce někdo v České republice zakazovat. Posmrtný život podle něj velmi souvisí s vírou. Poukazoval na příklad, kdy pohřbený muslim měl jen manželku a tak neměl kdo platit za místo na hřbitově. A hrob navštívili jiní muslimové, zjistili, že po 40 letech do něj chtějí pohřbít někoho jiného. Celé to označil za byznys.

Dodal, že islám chápe i mrtvé tělo nebo kosti jako živého člověka, a proto by muslimové měli mít dovolen pohřeb bez rakve. „Vyžaduje to muslimská tradice," argumentoval Abbas. Dodal také, že by měli mít muslimové vlastní hřbitovy, muslimské obce si však teď pouze pronajímají určité pozemky. Jeden z diváků mu však připomněl, že tady žije v Česku a že by tedy měl on i další muslimové respektovat česká pravidla. Poukázal, že tato privilegia by měla platit pro všechny menšiny a že by tedy mohly Indové za městem své pozůstalé pálit na hromadě santalu, nebo by se Peruánci mohli nechat vysušovat někde v parku, jak jim velí jejich tradice.

Přísnější pravidla pro Židy i muslimy

Šlechtová připomněla, že dnes mohou být muslimové nebo i Židé pohřbíváni podle své tradice, do budoucna to chce ale výrazně zpřísnit. Poukázala, že vzniknou veřejná pohřebiště, kde bude možné pohřbívat těla podle specifických pravidel. Pak budou moci působit i neveřejná pohřebiště, která ale budou muset splnil přísné požadavky a mít povolení nejen od obce, ale také od hygieniků a živnostenského úřadu. Mandl se nevěřícně ptal, jestli mohou být muslimové pohřbíváni bez rakve a poukázal na to, že to je nezákonné. Šlechtová však dodala, že za posledních 25 let takto bylo pohřbeno asi 100 muslimů a to na neveřejných pohřebištích.

To ale zástupci muslimů nestačilo. Nechápal, v čem může být takové pohřbívání škodlivé a mluvil o diskriminaci. „V čem to může škodit, když to dělají miliardy lidí? Vím, že je teď mediálně dobré být proti muslimům," uvedl Abbas. „Já chci ukázat, jak to je. Nejdřív vznikne hřbitov, pak je to modlitebna a tak dále a tak dále. Vy tady umetáte cestičku muslimům, paní ministryně," spustil zástupce pohřebních služeb Mangl. „To je lež," opáčila mu Šlechtová s tím, že ona sama chce tato pravidla zpřísnit. Vališová k tomu dodala, že na českém území byly pohřbeny tisíce muslimů za staletí a že ji to nijak nepoznamenalo.

Šlechtová dodala, že muslimy va českých hřbitovech nechce. „Na veřejných pohřebištích, kam všichni chodíme nechci, aby se pohřbívali lidé bez rakví. To se netýká jen muslimů, ale třeba i Židů," uvedla s tím, že takové skupiny si musí dojednat neveřejné pohřebiště a zajistit si potřebná povolení, což se jim však nemusí povést.

Loading...
reklama