Hrozba pro celé lidstvo? U Jílkové se strhla mela kvůli genderové ideologii

Moderátorka Jílková se zeptala vikáře Balíka, proč se domnívá, že stírání mužských a ženských rolí ohrožuje lidstvo. Ten jí vysvětlil, že je důležité zachovat mužský a ženský princip při výchově dětí, což potvrzuje například i dětský psycholog Herman. Žena matka hraje roli přijímací, zatímco muž představuje stabilitu a určité hranice. "Přestaneme-li tento model respektovat, tak se nám ten pomyslný domeček rozpadá, a tím je ohrožené celé lidstvo," dořekl Balík. Docentka Knotková-Čapková namítla, že všichni muži nejsou stejní stejně, jako všechny ženy nejsou stejné. Děti potřebují především lásku a péči a rozdělení rolí by mělo být čistě v kompetenci daného páru. Balík i nadále trval na nutnosti respektovat určité biologické danosti. Podle jeho názoru říká vývojová psychologie, že každý člověk potřebuje mateřství a otcovství. 

Knotková-Čapková nesouhlasila s tím, že sociální role muže a ženy nejsou dané. "Kde je ta společenská danost, když se ty role mění v čase?," zeptala se Balíka Knotková-Čapková. Balík v tom viděl jakési pseudosnahy o rušení matematických a fyzikálních zákonů. Zrušíme Archimedův zákon? Budeme říkat, že dvě a dvě nejsou čtyři? Následoval smích z publika, a proto Jílková předala slovo paní, kterou Balíkův názor pobavil. "Kdo určil, co je normální? Kdo určil, co je přirozeně dané? Vždyť to je přeci názor nějakých lidí z minulosti, který je už dávno přežitý," zeptala se paní z publika. Následovala diskuze, zda je člověk víc než fyzikální zákon, a zda žena a muž mají odlišné mozky.

Pavlas s tím nesouhlasil. Představa, že ženy jsou z Venuše a muži z Marsu, je podle něj mylná. Ostatně všichni žijeme na jedné planetě Zemi. "Není důvod nějakým způsobem rozdělovat jeden živočišný druh, když jsme u té biologie. Já mám někdy z těchto debat pocit, že bych měl mít blíž k samci šimpanze než k ženě. My máme dost energie na to, abychom tady konstruovali jakési rozdíly," zlobil se Pavlas. Jílková ale namítla, že přeci jenom nějaké určité rozdíly například v propojení hemisfér a složení hormonů existují. Muži jsou například agresivnější. Pavlas ještě dovysvětlil, že když potkáme na ulici průměrného muže a průměrnou ženu, tak tam nějaké určité rozdíly chování můžeme vypozorovat. Ale existují případy, které tyto teorie přímo vyvracejí. 

Diskutující se posléze začali dohadovat, zda jsou vědecky podložené rozdíly mezi mužem a ženou. Jílková si stála za tím, že existují, v čem jí podpořila i protistrana. Knotková-Čapková konstatovala, že by se měla víc respektovat individualita jednotlivce. Většinové rozdíly mezi muži a ženami jsou, ale nejsou absolutní. Nemělo by se tudíž generalizovat. Lektorka Nováková připomněla, že každý člověk přichází na svět díky muži a ženě. "Můžeme se bavit o rovnosti a nerovnosti, ale nejsme stejní," dořekla Nováková. Z biologického hlediska jsou muži a ženy nezastupitelní. Dále Nováková zdůraznila důležitost matky v životě dítěte. Ta je pro dítě nezbytná, protože dítě skrz ní vnímá i otce. Tyto věci jsou jasně dané.

Pavlas s Novákovou souhlasil, ale stále si trval na tom, že existují určité genderové stereotypy, které jsou sociálně vykonstruované. Nováková na to reagovala, že si ženy za diskriminaci mohou často samy, protože nedokáží docenit své ženství. Když jim skončí mateřská, tak řeknou, že už jdou konečně do práce. "Naše důstojnost ženy by měla být dána i tím, že víme, kým jsme," dořekla Nováková. Paní z publika jí dala v podstatě za pravdu, protože česká společnost nedoceňuje roli matky. Advokát Kříž řekl, že muži a ženy jsou navzájem komplementární a požádal zastánce genderové ideologie, aby nemluvili rodinám do toho, jakou mají mít roli. "Vy vytváříte sociální inženýrství," poprosil protistranu Kříž.

Podle Pavlase jsou ale patrné pouze snahy o přizpůsobení se realitě. Máme za sebou první a druhou vlnu feminismu. Ženy běžně učí na vysokých školách, létají stíhačkami a na Slovensku mají dokonce prezidentku. Balík do toho vstoupil a konstatoval, že některé věci se nezměnily. Například žena je nositelkou daru mateřství, zatímco muž nikoliv. Turečků řekl, že by žena neměla být ani podceňovaná, ani přeceňovaná, ale že to má v životě těžké. Paní z publika se zeptala, jaké postavení mají mít bezdětní lidé. Balík řekl, že existuje i duchovní plodnost. Dříve se ženy vzdávaly mateřství, aby mohly být například učitelkami, nebo lékařkami. 

Jílková se obrátila na Balíka, zda Římskokatolická církev nestaví ženu na druhou kolej. Ostatně nejprve Bůh stvořil Adama a až z jeho žebra vznikla Eva. Není tím žena druhořadá? Balík opět trval na komplementaritě muže a ženy, na základě níž vzniká nový život. Jílková diskuzi ale vrátila k postavení ženy, která má podle církve všechno snášet. Má rodit, držet rodinu a schovat takříkajíc pod svou sukni i muže násilníka. Balík ale řekl, že právě díky nástupu křesťanství získalo mnoho žen významné postavení, včetně možnosti mluvit do politiky. Jako příklad uvedl Anežku Českou.

Knotková-Čapková vyzvala Kříže, aby právě on nechal rodiny na pokoji. Sama řekla, že respektuje rozhodnutí jednotlivců žít v tradiční rodině, a že si nepřeje, aby byli lidé nuceni tento model přijmout. Ten jí odpověděl, že neexistuje žádná politika adorující tradiční rodinu, ale že existují politici bojující proti genderovým stereotypům. Na to mu bylo ze strany Knotkové-Čapkové vysvětleno, že nemá pravdu, a jako příklad uvedla snahy některých politiků zakotvit manželství jako svazek muže a ženy. Dále připomněla Balíkovi, že ženy neměly před vznikem samostatného Československa možnost, pokud chtěly být lékařkami, nebo učitelkami. Ony nesměly mít děti a zároveň učit. Následovaly dohady o postavení žen v křesťanství. Balík připomněl, s jakou úctou se k ženám choval Ježíš.

Paní z publika se zeptala, zda není zavádění genderové výchovy do škol sociálním inženýrstvím, které je tlakem na ředitele a na učitele. Zároveň se také dožadovala vědeckých studií potvrzujících, že muži a ženy jsou stejní. Medicína říká něco jiného. Pavlas řekl, že muži, kteří se ztotožní s feminismem a vymaní se z patriarchátu, se cítí lépe. Jílková se ho zeptala, v čem to spočívá. Odpovězeno jí bylo, že muži jsou v patriarchátu zvýhodňováni, protože má jejich slovo větší význam, a nikdo je nedegraduje na základě pohlaví. Kříž ukázal výukové materiály, které mají stírat genderové stereotypy. Děti se vybarvují například chlapečky s vagínou. 

Knotková-Čapková vysvětlila, že jde pouze o jinakost a respekt k ní. Jak k tomu přijdou děti, které se narodily do špatného těla. Například chlapeček v těle dívky. Turečků se svěřil se svými traumaty a depresemi z dětství, kdy musel jako dívky nosit sukni, a kdy se v pubertě neztotožňoval s ženským tělem, a vadilo mu například, že mu rostou prsa. Bylo mu nepříjemné, když se k němu holky chovaly jako k holce. Heumann, který je taktéž transmužem, vysvětlil, že translidí je ve společnosti spousta, a už v dětství nějak prožívali svojí identitu. Nepřijetí ve společnosti a tabuizaci pak má za následek deprese a sebepoškozování. Nováková se ale domnívala, že každá jinakost vede k úzkostným stavům, a že by rodiny měly respektovat originalitu a individualitu dítěte.

Diskuze se chýlila k závěru a prostor začali dostávat další lidé z publika. Pán, který dostal mikrofon, poděkoval Novákové za její slova o nutnosti respektovat individualitu a vyzval veřejnost, aby respektovala originalitu jednotlivců, jejichž chování neodpovídá sociálním rolím muže a ženy. Ženám, které dělají kariéru na úkor rodiny, je často podsouváno, že dělají chybu, a že toho jednou budou litovat. Hodina z Unie otců si zároveň postěžoval, že feministické spolky často brojí proti péči obou rodičů po rozvodu.

Jiný pán konstatoval, že v čele firem většinou bývají lidé, kteří mají dobré rodinné zázemí. Silnou ženu dělá silný muž. Zároveň vyjádřil znepokojení z dopadů unisexové módy ze 70. let, která má neblahý vliv na děti. Paní v závěru řekla, že muži a ženy se chovají dobře i ošklivě, a že stírání rolí často vede k neporozumění mezi lidmi, kteří se tlačí do pro ně neodpovídajících rolí. Zároveň se ještě mluvilo o souvislosti mezi marxismem a feminismem. Jílková oznámila konec diskuze a téma příštího týdne, jímž bude hubnutí.

Témata:  Máte slovo,  rodina,  EuroZprávy.cz,  Michaela Jílková