reklama

Předkladatelé soudí, že ochranu osobnosti dostatečně zajišťuje soukromé právo. Návrh stanoviska vlády uváděl, že by kabinet přivítal rozsáhlejší zdůvodnění návrhu, a to včetně historického a mezinárodního srovnání. Upozornit měla vláda také na to, že mezi jednotlivými případy pomluvy mohou být značné rozdíly a nyní se tak kvalifikují například i takzvané šikanózní insolvenční návrhy.

Až roční trest odnětí svobody hrozí podle nynějšího zákona za sdělení takového nepravdivého údaje o jiném člověku, který je "způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu". Nejvýše dvouletou sazbu zákoník předpokládá u pomluvy šířené sdělovacími prostředky nebo na internetu.

Předkladatelé poukazují na to, že čest a dobrou pověst člověka chrání nový občanský zákoník. Oběť pomluvy se může v civilním sporu domáhat i přiměřené náhrady škody a nemajetkové újmy. "Takovou sankci lze považovat za přiměřenou a dostačující," napsali autoři Jan Chvojka a Ondřej Veselý v důvodové zprávě. Náhrada podle nich může mít i sankční charakter. "Trestný čin pomluvy je rovněž možné zneužít v politické diskusi či proti nezávislým médiím, novinářům," argumentují poslanci sociální demokracie pro jeho zrušení.

Kabinet se podle podkladů měl pozastavit i nad tím, že se předkladatelé nezabývali obdobou pomluvy v přestupkovém zákonu. Přestupku proti občanskému soužití se totiž dopustí ten, který "jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí".

Debata o trestnosti pomluvy se naposledy vedla ve Sněmovně v souvislosti s policejní žádostí o vydání Zdeňka Ondráčka (KSČM) k trestnímu stíhání. Trestní oznámení na něho podal bývalý prezidentský kandidát Michal Horáček kvůli Ondráčkovu rozhovoru pro Eurozprávy.cz v polovině loňského prosince před prezidentskou volbou. Ondráček v něm o Horáčkovi řekl, že "je podle dostupných informací bývalý vekslák a spolupracovník StB s krycím jménem Sázkař". Horáček jakoukoli spolupráci s někdejší komunistickou Státní bezpečnostní popřel.

Sněmovna nakonec Ondráčka ke stíhání nevydala. Mezi poslanci vedle dalších argumentů zazníval také názor, že Horáček měl záležitost řešit civilní žalobou, nikoli trestní cestou.

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama