Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Azyl v Česku? Počet žádostí migrantů roste, většina nemá šanci uspět

Zařízení pro uprchlíky Bělá pod Bezdězem
Zařízení pro uprchlíky Bělá pod Bezdězem
Foto: Filip Toužimský, EuroZprávy.cz

Počet migrantů v České republice loni opět vzrostl. Podle neúplných dat tu zažádalo o azyl o 91 lidí víc než v roce 2017. Se svou žádostí tehdy alespoň částečně uspěla desetina migrantů.

Za jedenáct měsíců roku 2018 zažádalo v České republice o mezinárodní ochranu 1537 lidí. V 315 patnácti případech šlo o opakovanou žádost o poskytnutí azylu, opravdu nově příchozích tak bylo 1222 migrantů. Data za prosinec zatím nejsou známá, ČTK ale po vánočních svátcích informovala o zadržení čtyř dalších na Uherskohradišťsku.

Předem se tak dá konstatovat, že v rámci probíhající dekády půjde s velkou pravděpodobností o rekordní rok. Nejvíce nových žadatelů o azyl přišlo na území České republiky v roce 2015, tehdy se konečný počet zastavil na čísle 1240.

Už nyní je navíc jasné, že ve srovnání s rokem 2017 došlo k nárůstu počtu žadatelů o mezinárodní ochranu. Ministerstvo vnitra tehdy obdrželo 1450 žádostí, v 308 případech šlo o opakované případy. Podle výroční zprávy pocházelo suverénně nejvíce žadatelů z Ukrajiny (435), například 76 Syřanů obsadilo v pomyslném žebříčku až šesté místo.

Azyl byl vloni udělen v pouhých 2 % případů. V dalších 8 % udělil resort vnitra tzv. doplňkovou ochranu, nejčastěji státním příslušníkům Sýrie. Devět z deseti žadatelů však v tomto procesu neuspělo.

O mezinárodní ochranu může požádat osoba, které hrozí pronásledování v zemi původu. Důvody mohou být různé, ať už jde o otázku rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politických názorů. Azyl bývá zpravidla udělen i osobám, jejichž rodinný příslušník už v dotyčné zemi mezinárodní ochranu získal.

Oproti tomu doplňková ochrana náleží lidem, kterým v případě návratu do vlasti hrozí nebezpečí uložení trestu smrti, nelidské zacházení nebo vážné ohrožení na životě, např. z důvodu probíhajícího válečného konfliktu. Oproti azylu je udělována na dobu určitou, po jejímž uplynutí je celý případ opět přezkoumáván.

Současná migrační krize však Českou republiku zdaleka nezasáhla tak výrazně. Jen v letech 1998 až 2006 sem přišlo přes 66 tisíc lidí, v opravdu rekordních rocích 2001 a 2003 překročilo naše hranice za účelem žádosti o azyl více než 10 tisíc lidí ročně.

Témata:  migrace Česká republika uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

17. června 2025 11:34

Červencové počasí. Třicítky se Česku nevyhnou, naznačili meteorologové

Skoro až do poloviny července, kdy už naplno poběží letní prázdniny, vidí meteorologové. Na dlouhé tropické epizody to zatím nevypadá, i když teploty chvílemi překročí třicítku. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Poslanecká sněmovna

Na jednání o nedůvěře většina ministrů ani nepřišla. Jurečka se zastal uprchlíků, Stanjura svého resortu

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.