Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi mají překroucené vnímání. Bojí se věcí, které téměř neexistují

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Lidé se bojí epidemií exotických druhů chřipky, více ale podle Státního zdravotního ústavu zabíjí "běžná" chřipka, která přichází každý rok. Za posledních 50 let má na svědomí 75 procent úmrtí na chřipku.

Největší zdokumentovanou chřipkovou pandemií v novodobé historii je španělská chřipka, která za devět měsíců na přelomu let 1918 a 1919 zabila na celém světě 50 až 100 milionů lidí.

Je to více než počet obětí celé 1. světové války. Dopad této necelý rok trvající pandemie je devastující i při porovnání například s důsledky infekce HIV, kdy za posledních 36 let je evidováno celkem 37 milionů osob zemřelých na AIDS.

Mezi sto a dvěma sty lidí v Česku každý rok zemře v důsledku komplikací způsobených sezónní chřipkou. Od loňského podzimu do poloviny dubna to bylo 225 lidí. Z toho 180 lidí bylo starších 60 let, ostatní byli mladší. Jednomu pacientovi, který chřipce podlehl, nebylo ještě ani pět let. S vážným průběhem nemoci skončilo v nemocnici 644 lidí. O rok dříve podlehlo chřipce 114 lidí.

Pro seniory a chronické pacienty s nemocemi jako cukrovka, obezita nebo onemocnění srdce je chřipka nejnebezpečnější. Úmrtí na chřipku a související zápal plic při epidemii je 435krát pravděpodobnější u nemocných s kombinací nemocí srdce a plic, 240krát vyšší u diabetu s kardiovaskulární nemocí, 120krát u plicních onemocnění a 52krát u samotných kardiovaskulárních chorob, jako je například infarkt, mozková mrtvice, angina pectoris nebo vysoký krevní tlak.

Témata:  lidé Češi

Související

Aktuálně se děje

12. září 2025 15:34

Výročí smrti Radka Brzobohatého (†79). Bohdalová mu dlouho odmítala odpustit

Na den přesně před třinácti lety opustila českou hereckou obec jedna z velmi výrazných osobností. Ve věku 79 let zemřel Radoslav Brzobohatý, otec známého hudebníka a bývalý manžel Jiřiny Bohdalové. Právě ona s ním měla dlouho nevyřízené účty. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Praha, ilustrační fotografie.

Komentář

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, vyšší budovu má i Brno. Změna je na obzoru

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.