reklama

Lídr Pirátů do europarlamentu Marcel Kolaja vyzval účastníky, aby v e-mailech europoslancům protestovali proti návrhu směrnice. Schválení podle něj ještě lze zabránit.

"Přijdou další směrnice, které se budou snažit omezovat svobodu na internetu," upozornil a dodal, že Piráti se chtějí v EP zaměřit právě na tuto otázku. Do protestu se zapojila i česká Wikipedie, jejíž zástupci považují chystané změny za závažné, a ve čtvrtek proto na celý den encyklopedii poprvé vypnuli.

"Směrnici vytvořili evropští lidovci v zájmu velkých vydavatelství," uvedl poslanec a další pirátský kandidát do europarlamentu Mikuláš Peksa. Podle organizátorů jde o souboj lobby velkých firem jako Facebook a Google s velkými vydavatelskými domy; běžní uživatelé internetu zcela vypadli.

V Brně se na demonstraci na Náměstí Svobody sešla stovka účastníků. Nad dřevěnou rakví vysvětlil krajský zastupitel Pirátů Ivo Vašíček, proč strana demonstraci svolala a vyzval přítomné k podpisu internetové petice. Lidé se pak s transparenty vydali na pochod přes ulice Českou, Joštovu a Veselou na Šilingrovo náměstí, kde se před 15:00 rozešli.

"Když jsme v roce 2012 protestovali proti ACTA, na první demonstrace chodil podobný počet lidí. Víc protestujících se sešlo až na dalších demonstracích. Na ty my ale už nemáme prostor, hlasování o článcích 11 a 13 bude už příští týden. Máme ale zprávy, že se řada europoslanců už vyjádřila, že bude hlasovat proti těmto článkům," řekl ČTK Vašíček.

V Pardubicích se na náměstí Republiky sešlo asi 50 lidí, řekl ČTK svolavatel akce Pavel Štěpánek, který je za Piráty i místostarostou Chrudimi. "Po projevech se přešlo k neformální diskusi, pod petici jsme sesbírali asi 60 podpisů," řekl. Akci demonstranti zakončili smutečním pochodem po třídě Míru na Masarykovo náměstí.

Zuzana Kudláčková, která Piráty reprezentuje v českobudějovickém zastupitelstvu, odhadla účast lidí na demonstraci v Českých Budějovicích také přibližně asi na 50 lidí. Podle ní většina přítomných podepsala předloženou petici. Na demonstraci mluvila kandidátka Pirátů do eurovoleb Jana Koláříková.

V Jihlavě se demonstrace na Masarykově náměstí účastnila rovněž zhruba padesátka lidí, promluvil tam mimo jiné advokát Michal Šalomoun, který za stranu kandidoval do posledních senátních voleb za obvod Třebíč. Demonstranti měli transparent: Odkaz není zločin a Zachraň internet.

Protesty se dnes očekávaly i v dalších evropských zemích, například v Německu, Francii, Nizozemsku, Rakousku, Dánsku nebo Polsku. Na protestní internetové petici se už sešlo přes pět milionů podpisů.

Směrnici připravují evropské instituce od roku 2016, vyjednávání o obsahu byla složitá a články 11 a 13 od počátku vzbuzovaly kontroverze. Podle Evropské komise mají nová pravidla posílit postavení majitelů autorských práv, hudebníků, herců či mediálních domů, vůči internetovým gigantům typu Google či Facebook. Ty teď vydělávají na poskytování a zprostředkování obsahu, za který nemusí platit žádné poplatky.

Článek 11 má majitelům práv zajistit podíl na zisku z využití jimi vlastněného obsahu na internetu. Podle směrnice tak v případě, že někdo například na sociální sítí nasdílí obsah chráněný copyrightem, bude muset provozovatel sítě majiteli práv uhradit poplatek. Facebook či Google by tak musely platit například za ukázky textu, fotografie a titulky, které se automaticky generují při vyhledávání nebo sdílení zpravodajských textů.

Článek 13 stanoví provozovatelům povinnost kontrolovat, zda obsah nahrávaný uživateli neporušuje autorská práva. To je s ohledem na množství nahrávaného obsahu technologicky náročné. Země včetně Česka žádaly výjimky pro malé firmy, pro které by postihy, s nimiž směrnice počítá, mohly být likvidační. Na základě kompromisu se tak pravidla 13. článku nemají vztahovat na společnosti mladší tří let s ročním obratem pod deset milionů eur (258 milionů Kč) a méně než pěti miliony uživatelů měsíčně.

Podle kritiků může vést článek 11 například k tomu, že Google nebude při vyhledávání zobrazovat s odkazem úryvky zpravodajských textů, za které by musel platit. I Facebook se podle nich může rozhodnout, že omezí možnost sdílení autorsky chráněného obsahu. Kritici tvrdí, že směrnice je psána vágně a bude výrazně záviset, jak ji země implementují do národních legislativ. Bude-li schválena, dostanou na to členské státy dva roky.

0 komentářů Napište svůj názor

reklama