reklama

"Nefungující administrativa, přeplněné ulice, ale také všudypřítomná islámská kultura a hodní lidé." Tak popisuje na webu univerzity atmosféru tureckého Istanbulu. V zemi je podle něj velký problém s administrativou. "Člověk čeká ve frontě klidně i sedm hodin, musel jsem psát dvě zkoušky v jeden čas a přebíhat z učebny do učebny," dodal.

Výuka je podle Jakuba méně náročná než doma a její kvalita dost kolísavá. "Sice jsem studoval zajímavé předměty jako politický islám nebo tureckou politiku v podání lidí, kteří témata sami prožívají a rozumí jim, ale úroveň některých pedagogů byla nízká. Jeden učitel nám každou přednášku říkal to samé a jednou, když si pořídil nový notebook, jsme si na něm ukazovali obrázky evropských institucí, které špatně nazýval i umisťoval. Vůbec dělal faktické chyby ve výkladech, posílal si studenty pro kafe. Na druhou stranu jsem v Turecku ale narazil na vůbec nejlepšího pedagoga, jakého jsem kdy poznal," vzpomíná.

Rozepsal se také o multikulturnosti, která na univerzitě panovala. Nebyli tam totiž pouze studenti přes program Erasmus, ale i lidé třeba ze Somálska, Nigérie, Tuniska, Egypta či Malajsie. Někteří dokonce prchali ze své země.

Jakubovi současná debata o migrační krizi, která podle něj vede k polarizaci společnosti a extremismu, vadí. Lidé o něm prý říkají, že je sluníčkář. "Poznal jsem mnoho konzervativních a silně věřících muslimů a byli to všechno hodní a vstřícní lidé. Víra v Alláha je nenabádá k tomu, aby nás vyhnali z Evropy," prozradil.

Islámská kultura podle něj doprovází člověka všude, je cítit z každého rohu a všude se nese zpěv z mešit. Stejně tak běžné jsou ale i bombové útoky, které prý sám sotva postřehl. "Rodina se strachovala a všichni mi volali, ale já jsem o ničem ještě ani nevěděl. Život tam fungoval dál, zbytečně se to nenafukovalo. Abych se kvůli tomu zavřel na další měsíc doma, to ne," prozradil.