Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Eurovolby 2019: Češi nezklamali. Naše účast byla z celé unie třetí nejnižší

Volby do Poslanecké sněmovny
Volby do Poslanecké sněmovny
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Evropští politici v noci na dnešek v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu (EP) oceňovali vysokou volební účast, tento údaj se ale výrazně liší mezi jednotlivými unijními státy.

Na celoevropské úrovni přišlo k volbám podle předběžných údajů 50,93 procenta z více než 462 milionů voličů, zatímco v Česku to bylo 28,72 procenta. To je po slovenských 22,74 a slovinských 28,29 procenta třetí nejnižší volební účast v celé unii.

Mluvčí europarlamentu Jaume Duch uvedl, že je skoro 51 procent voličské účasti napříč EU nejvyšší údaj za poslední dvě desetiletí. V roce 2014 hlasovalo skoro 43 procent voličů, nynější volby tedy mohou znamenat konec klesajícího zájmu voličů napříč unií o výběr europoslanců.

Také v Česku zájem voličů o hlasování výrazně vzrostl - před pěti lety byla účast jen 18,2 procenta. Přesto je tedy Česko společně se Slovenskem, Slovinskem a Chorvatskem mezi zeměmi, v nichž volební účast nepřesáhla 30 procent.

Nejvíce lidí volilo v Belgii, kde je ale volební účast povinná. EP uvádí u této země hodnotu 88,47 procenta. Přes 80 procent voličů, respektive 84,1 procenta, přišlo volit i v malém Lucembursku. I tam mají lidé povinnost hlasovat.

Výrazně vyšší než v Česku nebo na Slovensku byla v nynějších eurovolbách účast v Polsku, kde do volebních místností dorazilo 45,61 procenta voličů. V Maďarsku jich hlasovalo 43,36 procenta.

Témata:  evropské volby (2019) EU volby

Související

Aktuálně se děje

27. července 2026 17:23

Bude to trvat zhruba týden. Meteorologové naznačili, co nás čeká

Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Babiš pod tlakem. V Evropě už obnovují regulace cen pohonných hmot

Evropa se kvůli opětovnému zdražování ropy a pohonných hmot vrací k mimořádným zásahům do trhu. Ne vždy jde přímo o stanovení maximální ceny u čerpacích stanic. Některé země zastropovávají maloobchodní ceny nebo marže, jiné snižují spotřební daně či administrativně omezují zdražování. Společným jmenovatelem je snaha zabránit tomu, aby další energetický šok rychle zasáhl domácnosti, dopravu, inflaci a konkurenceschopnost průmyslu.