reklama

„My v Čechách máme rádi přírodu. Máme obrovský program na vodu, chceme zasadit deset milionu listnáčů, kůrovec nám žere lesy. My chceme motýly. A včely mají rády řepku, můžou si kecat novináři, co chtějí. Mají, je to pravda. Já jsem byl v Lysé nad Labem na výstavě,“řekl dle televize Seznam.cz Babiš na přednášce.

Předsedkyně Českého svazu včelařů, Jarmila Machová, však naznačuje něco jiného. „Změnily se nám osevní plochy, co zemědělci pěstují. Samozřejmě pěstují to, z čeho mají peníze. Když se k tomu přidají pesticidy, postřiky - v dnešní době, kdy ty postřiky jsou jeden za druhým, tak včely trpí. A když jsou na zemědělských pozemcích a hledají pyl, a pokud ho nemají pestrý a mají tam jen řepku, tak to působí na imunitu a včely jsou oslabené,“ sdělila stanici Radiožurnál. Jen loni kvůli otravě z pesticidů z pesticidů v Česku uhynulo přes 130 včelstev.

Vůči Babišově výroku se vymezil profesor Jakub Hrušk, který zkoumá člověkem způsobené změny půd, vod a lesů v České geologické službě a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. „ Už jsem o řepce fakt nic psát nechtěl! Ale nedá se nic dělat. Kecá pan premiér. Včely možná řepku rády mívaly, ale všechny dnešní odrůdy jsou samosprašné, tedy žádné opylovače nepotřebují. A včely ji dnes příliš nevyhledávají. Řepková pole jsou biologická poušť postříkaná mnohokrát ročně nejrůznějšími pesticidy. Takže včely, které tam dolétnou, protože celá naše zemědělská krajina je biologická poušť a není moc na výběr, se přiotráví nejrůznějšími ...cidy. No a jestli byl pan premiér v Lysé nad Labem (na myslivecké výstavě Natura Viva), tak jsem si jist, že mu tam nikdo nic o prospěšnosti řepky neříkal...“ uvedl na svém Facebooku.

Babiše zkritizoval i senátor Ivo Valenta. „ Řepka zabíjí včely. Jako kdyby nestačilo, že řepková pole, kterých máme nejvíce v celé Evropě, ničí půdu a zamořují ji pesticidy. Bezohlednost některých zemědělců, kteří nerespektují ani elementární pravidla, podle kterých musí minimálně 48 hodin předem informovat včelaře o postřiku, jen eskaluje problémy, které řepka působí v naší přírodě. Proto jsem přesvědčen o tom, že je zapotřebí podstatně zpřísnit pravidla jejího pěstován,“ uvedl velký odpůrce českého premiéra, podle něhož je řepka „ důsledkem byznysu, který způsobili bruselští úřednici svými regulacemi o povinném přimíchávání biopaliv.“

Řepkou je momentálně oseto 391 490 hektarů půdy. Dle statistik Eurostatu je Česko premiantem, co se týče podílu orné půdy, na které se pěstuje řepka. V roce 2017 to činilo 16%, nejvíce ze všech států.

Polovina české produkce řepky připadá na výrobu biosložky přimíchávané do nafty. Největším producentem biopaliv je společnost Agrofert, která patří do svěřenského fondu premiéra Babiše. Agrofert nicméně není největší pěstitel řepky, momentálně má řepku zasetu na 21 tisících hektarech, což představuje přibližně 5 procent českých ploch s řepkou.

Babiš tvrdí, že „řepka, to je výmysl Bruselu,“ nikoliv jeho, jak mu kritici vyčítají. Brusel skutečně ve své směrnici z roku 2003 stanovil, že výrobci pohonných hmot mají přidávat do motorového benzinu i nafty minimální podíl biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot. S cílem snížit emise skleníkových plynů. Přesný objem nechal na rozhodnutí členských států.

Později ale EU od povinného přidávání biopaliv první generace opustila. Nyní požaduje, aby bylo 10 procent energie v dopravě bylo z obnovitelných zdrojů. K tomu mohou posloužit jak biopaliva druhé generace nebo též větší zastoupení elektromobilů.

Česká republika však stále se pokouší snižovat emise skleníkových plynů prostřednictvím biopaliv první generace. Dodavatelé pohonných hmot musí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent do nafty. 

1 komentář (Poslední 30.05. 15:46) Napište svůj názor

reklama