reklama

Návrh ústavní žaloby je podle informací na sněmovním webu formálně veden jako zpráva. Organizační výbor by tedy měl určit výbor, který ji nejprve posoudí a může dát doporučení plénu ke schválení. Následně by se návrh měl dostat na schůzi Sněmovny, která hlasuje o schválení zprávy. "Případně může vzít zprávu pouze na vědomí," stojí ve vysvětlení legislativního procesu.

Vondráček předpokládá, že půjde o jeden z bodů programu první schůze v září po nynějších prázdninách. V pondělí ČTK řekl, že tříměsíční lhůta je podle jeho názoru dostatečná a i vzhledem k mediálnímu zájmu se nestane, že marně uplyne.

Aby se ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, musela by pro návrh hlasovat aspoň třípětinová většina, tedy nejméně 120 poslanců. S ohledem na rozložení sil v dolní komoře, kde má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM, a také s ohledem na pozice hnutí SPD to není pravděpodobné.

Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou. Vondráček míní, že se návrh "nepovedl".

Návrh žaloby je založen na tom, že Zeman podle jejích tvůrců svými skutky ústavu porušuje. Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Nejnověji k případům přibylo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela ministerstva kultury.

V Senátu pro návrh ústavní žaloby na prezidenta hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.

Loading...

2 komentáře (Poslední 03.08. 09:44) Napište svůj názor

reklama