Sněmovna nepovolila zakrytí obličeje při demonstracích

Zakrytí obličeje chce vláda umožnit v případech, kdy to povolí policisté nebo úředníci a kdy poslouží ke splnění účelu shromáždění a naopak neohrozí veřejný pořádek. Důvodová zpráva zmiňuje masky parodovaných politiků, mluvilo se taky o karnevalových průvodech. "Například Jízda králů se netýká shromažďovacího zákona," poznamenal zpravodaj Vlastimil Vozka (ANO).

Výbor taky navrhl dát policistům při veřejných shromážděních stejné pravomoci jako mají obecní úředníci. Úředníci mohou akci například i rozpustit. Poslanci taky chtějí zachovat současné znění zákona ohledně svolavatele shromáždění, aby jím nemohl být například jakýkoli cizinec nebo nezletilý člověk.

Členové právního výboru podpořili jen úpravy, o nichž už dřív našli širší shodu. Neuspěl Martin Plíšek z TOP 09, jenž chtěl, aby některá pamětní místa sloužila ve dny státních svátků pouze k jejich připomenutí. Návrh měl podle předkladatele zabránit tomu, aby v budoucnu někdo znemožnil důstojné oslavy významných dnů, jako se to podle něho stalo loni 17. listopadu na Albertově, když kvůli shromáždění na podporu prezidenta Miloše Zemana nemohli na místo studenti.

Plíškův pozměňovací návrh by stanovil, že čtyři státní svátky by byly spojeny s místy, která se k nim historicky vážou. Kromě Dne boje za svobodu a demokracii, kdy by pro vzpomínkové akce byly vyhrazeny Albertov a Národní třída, by se změna týkala také Dne slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, který se váže k Velehradu, Dne upálení mistra Jana Husa, jenž je spojen s Husincem, a Dne české státnosti, jehož tradiční oslavy se konají ve Staré Boleslavi.

Další novinky ve vládní předloze by se dotkly zejména obecních úřadů, kterým se veřejné akce ohlašují. Norma by měla radnicím umožnit, aby například blíže vymezily místo shromáždění, jeho délku nebo další podmínky pro zajištění pořádku.

Úprava shromažďovacího zákona se týká případů, kdy je na jedno místo a ve stejný čas nahlášeno více shromáždění. Nyní se musejí pořadatelé jednotlivých akcí dohodnout, a když to neudělají, tak úřady zakážou shromáždění, které bylo nahlášeno později. Novela by radnicím umožnila stanovit podmínky pro svolavatele tak, aby se třeba na jednom velkém náměstí mohlo uskutečnit víc shromáždění najednou. Novela zákona také upřesňuje procesy a pravomoci k rozpuštění shromáždění.

Svolavatel by měl nově výslovnou povinnost být přítomen na akci, kterou oznámil. Úprava směřuje k omezení účelově oznamovaných shromáždění, která se potom reálně nekonají.

Další změna se týká zákazu demonstrací u míst, kde zasedají zákonodárné sbory. Nyní je to ve stometrovém okruhu, nově by se do přílohy zákona měly dostat konkrétní malostranské ulice u budov Sněmovny a Senátu.

Témata:  demonstrace,  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky,  zákony