Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poslankyně Zelienková opustila hnutí ANO

Třetí celostátní sněm hnutí ANO
Třetí celostátní sněm hnutí ANO
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Poslankyně Kristýna Zelienková opustila hnutí ANO, za které byla do Poslanecké sněmovny zvolena. Důvody prozatím neuvedla.

Zelienková už dříve kritizovala politiku hnutí ANO i vlády. Šéf hnutí Andrej Babiš odchod Zelienkové očekával, podle něj se ANO s poslankyní rozešlo především v otázce migrace.

"Milí přátelé, dnes jsem rezignovala na členství v ANO 2011. Příští týden se blíže vyjádřím k důvodům. Doufám, že mi zachováte přízeň," uvedla na sociální síti facebook bez bližších podrobností Zelienková.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ČTK řekl, že ho Zelienková o svém rozhodnutí informovala dnes odpoledne mailem. Napsala mu, že důvody odchodu sdělí o víkendu. "Čekali jsme to už dávno, někteří kolegové říkali, že ji máme vyloučit. Rozešli jsme se v názoru na migraci," uvedl Babiš. Zelienková loni vládě vyčetla to, že se v otázce migrační krize vyjadřuje především negativně, podle ní nepřichází s dostatkem pozitivních návrhů a není připravena ke kompromisu.

Podle Babiše se ve Sněmovně spekulovalo o tom, že by Zelienková mohla přejít k opoziční TOP 09. Mluvčí TOP 09 Martina Macková ČTK řekla, že takovou informaci nemá.

Babiš také dodal, že kandidátní listiny hnutí ANO do příštích sněmovních voleb budou "kvalitní", protože hnutí bude mít více času na jejich sestavení.

Témata:  Kristýna Zelienková hnutí ANO

Související

Aktuálně se děje

27. července 2026 18:46

Knížákovi vystrojí pohřeb se státními poctami, oznámil Havlíček

Stát se bude podílet na pohřbu výtvarníka Milana Knížáka, bývalého šéfa Národní galerie či rektora Akademie výtvarných umění. Po pondělním jednání to vlády to oznámil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Babiš pod tlakem. V Evropě už obnovují regulace cen pohonných hmot

Evropa se kvůli opětovnému zdražování ropy a pohonných hmot vrací k mimořádným zásahům do trhu. Ne vždy jde přímo o stanovení maximální ceny u čerpacích stanic. Některé země zastropovávají maloobchodní ceny nebo marže, jiné snižují spotřební daně či administrativně omezují zdražování. Společným jmenovatelem je snaha zabránit tomu, aby další energetický šok rychle zasáhl domácnosti, dopravu, inflaci a konkurenceschopnost průmyslu.