reklama

Podle zástupce Globsecu Martina Poliačika se střední a východní Evropa na rozdíl od jiných situací v minulosti stala při poskytování pomoci Ukrajině lídrem a přichází s iniciativami, na které pak reagují země západní Evropy. Jako jeden z příkladů uvedl Poliačik loňské poslání raketového systému protivzdušné obrany S-300 ze Slovenska na Ukrajinu.

Podíl ukrajinských uprchlíků na celkovém počtu obyvatel dosáhl v Česku zhruba 4,5 procenta. V Polsku činil asi čtyři procenta; analytik Globsecu Juraj Kuruc ale upozornil, že údaj za Polsko by byl ve skutečnosti vyšší, pokud by tam všichni běženci z Ukrajiny požádali o status uprchlíka.

Po ruské invazi do sousední země z konce loňského února uprchlo z Ukrajiny podle dostupných údajů kolem osmi milionů lidí. Z nich nejvíce zůstalo v Polsku, Německu a Česku.

Podle Globsecu pro střední a východní Evropu byl počet ukrajinských uprchlíků bezprecedentní a země postupovaly v této záležitosti jinak než při migrační krizi v EU z roku 2015, kdy například Česko či Slovensko odmítly kvóty na přerozdělování běženců mezi jednotlivé země.

Největší pomoc Ukrajině včetně odhadovaných nákladů na ukrajinské uprchlíky vynaložily ze zemí střední a východní Evropy s ohledem na výkon svého hospodářství Estonsko, Polsko, Lotyšsko a Česko.