Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ANO by podle průzkumu volila třetina lidí, ODS opustila druhé místo

Volby, ilustrační fotografie.
Volby, ilustrační fotografie.
Foto: Jan Nebřenský / INCORP images

Sněmovní volby by v první polovině listopadu vyhrálo opoziční hnutí ANO, vyplývá z průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News. ANO by podpořila více než třetina respondentů. Z vládních stran si nejlépe stojí ODS, která však klesla na třetí místo.

Do Poslanecké sněmovny by se podle průzkumu dostalo šest subjektů, první dvě místa by obsadila současná opozice. ANO by volilo 33,2 procenta lidí, druhé by skončilo hnutí Svoboda a přímá demokracie s dvanáctiprocentní podporou.

Až pak následují vládní strany. ODS by podpořilo 11,6 procenta lidí, těsně nad 10 procent by se dostali ještě Piráti. Starostové a nezávislí by obdrželi 6,4 procenta hlasů. TOP 09 se drží jen těsně nad pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do dolní komory parlamentu.

Mimo Sněmovnu by zůstali sociální demokraté (4,5 %) či komunisté (3 %), ale i vládní lidovci (3,5 %). Hnutí Přísaha by volila necelá tři procenta dotázaných.

V Česku se naposledy konaly volby do Poslanecké sněmovny před dvěma lety. Vyhrála koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) se ziskem 27,79 procenta před druhým ANO, které obdrželo 27,12 procenta hlasů.

Témata:  volby průzkumy

Související

Aktuálně se děje

20. prosince 2025 17:31

19. prosince 2025 17:43

Belohorcová plánuje Vánoce bez manžela. O programu má jasno

V československém šoubyznyse letos došlo i na rozchody. Jeden takový se týkal Zuzany Belohorcové, kterou tak čekají jiné Vánoce než v posledních letech. Jaké má její rodina plány na nadcházející svátky? 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Blackout v Česku: Jeho pravděpodobnost byla 1 ku 3 milionům. ČEPS zveřejnil příčinu

Blackout v Česku: Jeho pravděpodobnost byla 1 ku 3 milionům. ČEPS zveřejnil příčinu

Společnost ČEPS zveřejnila podrobnou zprávu o vyšetřování rozsáhlého výpadku elektřiny, který 4. července téhož roku zasáhl část Prahy a čtyři kraje. Hlavním závěrem je, že za kolaps mohl unikátní souběh dvou technických událostí, které spolu přímo nesouvisely. Pravděpodobnost takové shody okolností v rozmezí jedné hodiny byla vyčíslena na pouhých 1 : 3 000 000. Před samotným incidentem byla soustava stabilní a splňovala všechna bezpečnostní kritéria, což potvrdila i evropská asociace ENTSO-E.