Opět kritizoval dřívější vyjádření Číny, že množství emisí skleníkových plynů, které produkuje, dosáhne vrcholu před rokem 2030, a až do roku 2060 je země sníží na "čistou nulu".

"Já jsem ve svém vystoupení mluvil o tom, že musíme k tomu přistupovat racionálně a nemůžeme být jediní, kteří dělají tahle opatření, která mají negativní dopad na ceny energií, na náš průmysl, naši zaměstnanost," řekl Babiš.

V pondělním projevu v panelu lídrů států Babiš mimo jiné kritizoval evropský klimatický balíček známý pod označením Fit for 55. Zelená dohoda (Green Deal) se podle něj bez racionálního přístupu může stát evropskou zelenou sebevraždou. Podle ministerského předsedy je nutné nejprve řešit, zda nejsou cíle příliš ambiciózní, kolik peněz bude transformace stát a zda si to mohou Evropa i jednotlivé státy EU dovolit. Na dotaz ČTK dnes řekl, že neměl žádné konkrétní ohlasy jiných státníků na svůj kritický projev.

"Pokud by měl být dodržen ambicióznější cíl Pařížské dohody, tedy růst teploty maximálně o 1,5 stupně do konce století, tak by to znamenalo, že už do roku 2030 by hlavní znečišťovatelé měli své emise snížit o polovinu," podotkl ministr životního prostředí Richard Brabec. K takovému cíli se podle něj hlásí Evropa, ale Čína, Indie, Rusko či Brazílie posouvají své plány na uhlíkovou neutralitu až za rok 2050.

"Jsou průkazné informace, že to, co v uhelných elektrárnách dnes Evropa a Severní Amerika omezují nebo zastavují uhelné bloky, tak ten samý výkon uhelných elektráren najíždí v Číně," dodal.

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která byla uzavřena 12. prosince 2015, vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. OSN ale v nedávné zprávě varovala, že současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století.

Brabec si osobně myslí, že cíl 1,5 stupně je v rovině science fiction, dvoustupňový cíl by do konce století považoval za nesmírně ambiciózní. Ve své moci má podle něj každá země adaptaci a přizpůsobení se změnám klimatu. Uvedl, že končící vláda přijala "desetitisíce" opatření na zadržení vody v krajině či výsadbu stromů.