Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Babiš se pochlubil, jak to vytmavil Evropské unii

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Česká republika se připojila k závazku, že Evropa bude do roku 2050 uhlíkově neutrální, tedy že nebude vypouštět do atmosféry víc skleníkových plynů, než dokáže příroda pohltit. Podle premiéra Andreje Babiše je to jediný způsob, jak zastavit oteplování, a na to Česko potřebuje větší produkci jaderné energie. Ta se ale Unii moc nelíbí, a tak Babiš začal počítat.

"Povedlo se mi to, co spousta lidí považovala za nemožné. Přesvědčil jsem lídry ostatních zemí na Evropské radě, aby uvedli v závěrech Rady slovo „Jaderná energie“, kterému se vždycky bránili. Protože jenom za podmínky, že postavíme nové jaderné kapacity, můžeme dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality," napsal Babiš na facebooku.

Dodal, že je důležité, že se mu povedlo vylobovat, že jaderná energie je čistý zdroj, neboť Česko s několika dalšími státy už před půl rokem odmítly podepsat dohodu o uhlíkové neutralitě. Tehdy proto, že nepřinášela žádná řešení, jak neutrality dosáhnout a nebrala ohledy na specifická hospodářství jednotlivých zemí.

Premiér podle svých slov dal od té doby dohromady spoustu čísel a faktů a panel odborníků a pod vedením ministra průmyslu a obchodu vytvořili strategii, jak reálně dosáhnout uhlíkové neutrality. "Prostě když to nevymyslela Evropská unie, přišli jsme s řešením sami. Kombinace jaderné energie a obnovitelných zdrojů," uvedl.

Dodal, že kupříkladu Francie má 52 jaderných reaktorů a pochází z nich 75 procent její energetické výroby. Apeloval prý také na klimatických summitech v New Yorku a Madridu, že Evropa může dosáhnout uhlíkové neutrality, ale pokud budou v Číně, Indii, USA, Rusku a dalších zemích dál navyšovat emise, tak se klimatické změny zastavit nepovede.

"Ukázal jsem všem na Evropské radě, že Francie vyrábí 75 procent energie z jádra, Polsko 70 procent z uhlí, Dánsko 40 procent z větru. A že každá země musí mít vlastní energetický mix, se kterým může splnit klimatické cíle. Pokud třeba my Češi chceme odstavit uhelné elektrárny a dosáhnout uhlíkové neutrality, musíme je nahradit jádrem," zmínil Babiš.

Dodal, že ačkoliv v Evropské unii má jaderné elektrárny nebo je staví 15 zemí, všichni se dosud tvářili, že jádro je sprosté slovo. A tak tomu prý bylo i na začátku jednání Evropské rady, kde proti jaderné elektřině nejvíc vystupovalo Rakousko a Lucembursko.

Babiš ale Rakousko osadil s tím, že se nechává zásobovat elektřinou hlavně z České republiky. "Schválně jsem jim ukázal, že právě v první den jednání Evropské rady, ve čtvrtek něco po 7. hodině ráno, spotřebovávalo Rakousko 25 procent energie z Česka. Druhý den v pátek kolem 10 dopoledne to bylo 20 procent. A Slováci od nás dokonce ve čtvrtek odebírali 30 procent své spotřeby," popsal.

Následně dodal, že když si v Rakousku chtějí ráno uvařit kafe nebo vyfoukat vlasy, tak celá čtvrtina elektrické energie pochází z Česka z Temelína a z Dukovan. "Takže pokud bychom jim proud nedodávali, tak si ve Vídni asi ani neuvaří kafe," uvedl s nadsázkou.

Francie podle statistik vyrábí 67,48 procent energie z jádra, Česko 32,02 procent z jádra a 32,41 procent z uhlí, Polsko 55,18 procent z uhlí a Rakousko 24,39 procent z vody a 15,04 procent z plynu. Navíc ale bere kolem 20 procent elektřiny z Česka.

Na Evropské radě údajně všichni tvrdili, že jádro není potřeba konkrétně uvést v závěrech Rady. Podle Babiše je to ale pro nás důležitý symbol nakonec se zmínka o jádru poprvé objevila na papíře v závěrech Evropské rady. 

Vysvětloval prý také, že nejde o to, aby Evropská unie zaplatila výstavbu nových jaderných bloků, vláda ale potřebuje jistotu, že ve velmi složitém povolovacím procesu, který zčásti probíhá i v Bruselu, nebude Česku nikdo házet klacky pod nohy. Nyní jen doufá, že i Rakousko na to změní názor a nebude výstavbu všech jaderných bloků v Evropě blokovat a žalovat.

Témata:  Andrej Babiš EU jaderné elektrárny

Aktuálně se děje

19. dubna 2024 9:32

Izrael podnikl útok na pozice syrské armády

Izraelské útoky se v pátek zaměřily na pozice syrské armády na jihu země, uvedl šéf Syrského pozorovatelského centra pro lidská práva (SOHR) se sídlem v Británii Rámí Abdal Rahmán.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy