Společenský vliv hnutí podle BIS oslabily vzájemné rozpory jeho představitelů, scéna se kvůli tomu tříštila, chyběla jí jednotná organizace a vůdčí aktér. Témata dezinformací se ustálila u kritiky politického uspořádání a politické reprezentace, členství v EU a NATO či diskreditaci liberálně demokratických hodnot. "Tematické zaměření dezinformační produkce je tak dlouhodobě zcela v souladu se zájmy Ruské federace," píše BIS.

Anticovid hnutí spojovaly podle BIS negativní reakce vůči protiepidemickým opatřením, jeho členové ale zpochybňovali i závažnost onemocnění covid-19 jako takového, uvedla. "V tomto hnutí došlo k propojení nespokojených občanů a představitelů české dezinformační scény, kteří se na organizaci některých akcí taktéž podíleli," uvedla ve výroční zprávě kontrarozvědka.

BIS situaci sledovala s ohledem na možné zneužití negativních nálad k podněcování násilí či šíření záměrně nepravdivých informací. "Realita protiepidemických opatření posunula související dezinformace a konspirace blíže i k té části veřejnosti, která se za normálních okolností vyhýbá tématům tradičně náchylným k manipulaci," uvádí BIS. Ačkoliv tak dezinformace a konspirace loni zasáhly širší vrstvu obyvatel než obvykle, širokou veřejnost se anticovid hnutí zmobilizovat nepodařilo.

Dezinformační scéna podle BIS loni stupňovala tlak na seriózní média včetně médií veřejné služby. "Seriózní žurnalistika na manipulaci obsahu a problematiku dezinformací kontinuálně upozorňuje, čímž tvoří logický cíl verbálních útoků a diskreditace ze strany tzv. alternativní mediální scény," stojí ve výroční zprávě.

Neustálý tlak dezinformací podle kontrarozvědky podporuje rezignaci části společnosti na funkčnost státu v jeho současné ústavní podobě. "Což stát limituje ve schopnosti účinně komunikovat strategická témata zasažené části společnosti a v konečném důsledku zvyšuje zranitelnost státu a společnosti vůči vlivovým operacím cizí moci," píše BIS.