"Čeští občané, kteří bojovali na straně ukrajinské armády nebo jejích jednotek teritoriální obrany, jednali v zájmu České republiky a její bezpečnosti, v souladu s jejím veřejným pořádkem a dobře činili," uvedl Láska. Podle něj je to politická deklarace, kterou mohou orgány činné v trestní řízení vzít v úvahu.
"Aby některé jednání bylo trestným činem, tak musím splňovat i znak škodlivosti pro společnost. Jednání, které formálně splňuje znaky trestného činu, ale není pro společnost škodlivé, není trestným činem," dodal Láska. Podle něj je přístup jednotlivých státních zástupců rozdílný. V některých případech bylo prověřování odloženo, v některých se schyluje k podání obžaloby, kterou mohou zastavit prezident Miloš Zeman a premiér Petr Fiala (ODS). Fiala se počátkem března se Zemanem dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí.
Zeman a Fiala už letos na jaře přislíbili beztrestnost lidem, kteří by se rozhodli připojit k ukrajinským ozbrojeným silám v boji proti ruským agresorům. Senát na základě tohoto slibu odmítl uzákonit novelu branného zákona, podle níž se čeští dobrovolníci mohli zapojit do bojů o Ukrajině na základě vládní výjimky.
Láska a Lukáš Wagenknecht z klubu SEN 21 a Pirátů chtěli novelou umožnit českým občanům vstoupit do ozbrojeného sboru jiného státu, pokud to bude armáda uvedená v nařízení vlády a bude to v souladu s podmínkami tohoto nařízení. Nepotřebovali by k tomu výjimku od prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil. Kritici vytýkali novele absenci přesnějšího vymezení podmínek, za nichž by se Češi mohli začlenit do ukrajinských ozbrojených sil.
