reklama

Klimatické zákony podle ní pomáhají definovat cíle v ochraně klimatu i cestu k jejich dosažení. Müllerová působí v Ústavu státu a práva AV. Specializuje se na právo životního prostředí a klimatické právo.

Müllerová ve svém příspěvku uvedla, že je na každém státu, jak zapracuje klimatické cíle do své legislativy. Zdůraznila však, že klimatický zákon má už 14 evropských zemí. "Mám na mysli klimatický zákon jako rámcový předpis," řekla. Měl by podle ní v právním řádu komplexním přístupem upravovat všechno, co se týká klimatu. Dílčí záležitosti by nadále řešily další právní normy, dodala.

Klimatický zákon má v Evropské unii například Rakousko, Německo, Španělsko, Nizozemsko, Dánsko, Francie nebo Finsko, z mimounijních zemí pak Švýcarsko, Velká Británie a Norsko, poukázala Müllerová. V další šesti státech se chystá a většina již existujících klimatických zákonů byla schválena v posledních letech, takže jde o trend, řekla. V Česku se přitom podle Müllerové o této možnosti zatím nejedná. Možné budoucí schválení červencových klimatických návrhů Evropské komise ale avizuje kroky, které bude muset česká vláda v budoucnu udělat, doplnila.

Müllerová míní, že klimatický zákon není nutný v případě, že potřebná opatření zajišťují jiné normy. V Česku by ale podle ní připravován být měl. "Budoucí česká vláda by měla jasně vyjádřit, že řešení změny klimatu je prioritou," řekla.

V klimatických zákonech evropských zemí bývá podle Müllerové prvním tématem vymezení cílů a principů, například plán krátkodobého a dlouhodobého snižování emisí. Zmínila nedávno schválený klimatický zákon ve Francii, který se značně soustředí na dopravu. Klimatické zákony řeší také odbornou podporu, zpravidla vznik orgánu tvořeného nezávislými vědci. Další věcí je institucionální zajištění. Nejambicióznějším přístupem je podle právničky spojení ministerstva pro klima a "silového" resortu, jako je například ministerstvo klimatu a hospodářství v Nizozemsku.