reklama

V celkovém hodnocení Indexu připravenosti na léčbu rakoviny, která zpracovala The Economist Intelligence Unit, je Česko osmé z 29 hodnocených zemí. V tiskové zprávě o ní informovala společnost PPF a její součást SOTIO, která se výzkumu rakoviny věnuje.

Nejslabší výsledek, 15. místo mezi 29 zeměmi, dosáhlo Česko v oblasti zdravotní politiky a plánovaní vzhledem k výskytu rakoviny. Za vyspělými zeměmi také lehce zaostává v pětiletém přežití pacientů.

"Index připravenosti na rakovinu prokázal, že prevence i onkologická péče v Česku dosahuje vysokých standardů. Zároveň nám ale potvrdil, že bychom mohli být v některých postupech, jako je například doporučení ke specializované péči, rychlejší a efektivnější," uvedla k výsledkům přednostka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Motole Jiřina Bartůňková.

Za největší slabinu je považována absence komplexního strategického plánu kontroly rakoviny včetně pravidelného vyhodnocování dosažených cílů. Naopak vysoké hodnocení získala ČR za kvalitní národní registr spravovaný Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), jehož data jsou aktualizovaná měsíčně a slouží pro vyhodnocování preventivních programů a nákladů na léčbu.

Silnou stránkou je zejména zdravotnická infrastruktura, ČR získala druhé místo za Německem. Nejvyšší má tuzemsko počet chirurgů na 100.000 obyvatel, na předních pozicích je také v počtu onkologů a v první desítce v počtu lékařů a zdravotních sester.

"Máme síť regionálních komplexních onkologických center a dvě národní centra specializovaná na méně časté onkologické diagnózy, respektive dětskou onkologii," uvedla předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová.

Hůře analýza hodnotí výdaje na zdravotní péči a jejich růst v posledních deseti letech. "Převážná část péče v oblasti onkologie je bezplatná, tedy široce dostupná," dodala Bartůňková. Loni podle ní výdaje výrazně vzrostly po zavedení nových inovativních způsobů léčby, které můžou stát až několik milionů za jednoho pacienta.

Plný počet bodů získalo Česko za rozvoj screeningových programů u nádorů prsu, děložního čípku nebo tlustého střeva, díky nimž se daří nemoc odhalovat dříve. Pozitivně hodnocená je také možnost očkování proti lidskému papilomaviru (HPV), který rakovinu děložního čípku a hrdla způsobuje.

Oblastí, kde Česká republika zaostává, je následná péče a monitoring zaléčených dětských onkologických pacientů, kteří dosáhnou dospělosti, dále pak specializovaná péče o přeživší potýkající se s vedlejšími účinky předchozí onkologické léčby. Prostor pro zlepšení je i v dostupnosti psychoterapeutické péče o onkologické pacienty, v počtu nutričních a paliativních specialistů a kapacitách hospiců.

O důležitosti strategie boje proti rakovině mluvil už před epidemií covidu-19 premiér Andrej Babiš (ANO). Ministrovi zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO) dokonce ve vytýkacích dopisech, které vedly k jeho odvolání letos na jaře, vytýkal, že se jí dostatečně nevěnuje. Zmiňoval také plán na vytvoření národního onkologického centra za miliardy korun, který ale někteří odborníci včetně předsedkyně Prausové kritizovali.