Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČR loni získala z rozpočtu EU o 61,2 miliardy korun více, než do něj odvedla

Evropská unie, ilustrační fotografie.
Evropská unie, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 61,2 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 10,3 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Předloni Česko získalo včetně peněz z plánu obnovy 88,4 miliardy korun.

Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 ČR do konce roku 2022 zaplatila do rozpočtu EU 809,8 miliardy korun a získala z něj 1,82 bilionu korun. Od vstupu do EU tak celková čistá pozice ČR činí 1,01 bilionu korun. Při započtení příjmů z NGEU činí čistá pozice 1,05 bilionu korun.

"Už v první polovině loňského roku jsme překonali symbolickou hranici jednoho bilionu korun, který jsme od našeho vstupu do EU získali navíc oproti našim odvodům. I nadále tak zůstáváme čistými příjemci evropských peněz," uvedl v tiskové zprávě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). "Vedle finanční výhodnosti našeho členství v EU se navíc v loňském roce během našeho předsednictví potvrdila soudržnost unie v průběhu energetické krize i při prokázání společné solidarity Ukrajině během pokračující ruské agrese," doplnil.

Za pokračující kladnou čistou pozicí Česka vůči EU jsou podle ministerstva financí nadále především prostředky získané ze strukturálních fondů a z kohezního fondu, které loni celkově dosáhly 83 miliard korun. V rámci společné zemědělské politiky do Česka plynulo 29,6 miliardy korun z unijního rozpočtu. Vedle příjmů z rozpočtu EU obdrželo Česko loni také dodatečné prostředky na rozvoj venkova a na podporu soudržnosti NGEU ve výši 10,3 miliardy korun.

Brusel schválil dotace 22 miliard Kč z mimořádného fondu obnovy

Evropská komise (EK) dnes České republice schválila dotace v objemu 928 milionů eur (asi 22 miliard Kč) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Česko podle komise splnilo všechny podmínky, aby mohlo získat první řádnou platbu z balíku zhruba 800 miliard eur (19 bilionů Kč), v jehož rámci má celkem nárok na sedm miliard. O předběžném souhlasu informovala unijní exekutiva v tiskové zprávě.

Česko už předloni v rámci předfinancování dostalo 915 milionů eur. Kladné hodnocení komise musí ještě formálně potvrdit zástupci členských států. Brusel dnes v rámci fondu schválil také 709 milionů eur pro Slovensko.

České veřejné instituce podle komise úspěšně provedly řadu reforem zaměřených hlavně na přechod hospodářství k ekologicky čistým technologiím a digitalizaci.

"Jednou z oblastí, kde Česko pokročilo, je předcházení střetům zájmů při čerpání finančních prostředků EU," prohlásila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Tento požadavek spojila komise s vyplacením peněz v době schvalování národního plánu obnovy za vlády dřívějšího premiéra Andreje Babiše, který byl podle auditu komise ve střetu zájmů.

Von der Leyenová zdůraznila, že Česká republika zvýšila investice do digitálních zařízení pro školy a vydala strategii ke stimulaci oběhového hospodářství do roku 2040. Významná jsou podle ní také opatření ke zvýšení energetické účinnosti železniční dopravy a veřejných budov.

Témata:  EU eurofondy

Související

Aktuálně se děje

25. února 2026 8:42

Trump v projevu ke stavu Unie vyzdvihoval úspěchy a varoval Írán

Americký prezident Donald Trump v rekordně dlouhém projevu ke stavu Unie vyzdvihoval zlepšený výkon ekonomiky. Šéf Bílého domu se soustředil zejména na domácí témata, ocenil také Národní gardu či vítězný tým ledních hokejistů, který v neděli získal zlato na zimních olympijských hrách. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Úřad vlády

Vláda řešila prevenci vzniku závislostí. Ruší se několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.