Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dočasnou ochranu v ČR loni získalo 473.216 ukrajinských uprchlíků před válkou

Uprchlíci z Ukrajiny na pražském hlavním nádraží.
Uprchlíci z Ukrajiny na pražském hlavním nádraží.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Dočasnou ochranu v České republice loni získalo 473.216 ukrajinských uprchlíků před válkou. Víc než polovina z nich do konce března, pak už měsíční počty převážně klesaly. Za prosinec úřady vydaly 8746 příslušných víz, za uplynulých sedm dní 1293. Týdenní počet je téměř o tisícovku nižší než o týden dřív, vliv na to zřejmě mělo uzavření úřadů během vánočních svátků. Vyplývá to z údajů ministerstva vnitra na twitteru. Ruská armáda vpadla na Ukrajinu loni 24. února.

Víza dočasné ochrany umožňují držitelům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce v České republice. Ještě v únoru je dostalo několik tisíc Ukrajinců, do konce března počet vyskočil na téměř 252.000. Za duben přesáhl 67.000, za květen byl zhruba 42.600. Proti předchozímu měsíci se pak počet udělených víz zvýšil jen v srpnu, v ostatních měsících postupně klesal. Za prosinec víza poprvé získalo méně než 10.000 ukrajinských uprchlíků.

Podle odhadů ministerstva vnitra se zhruba pětina ukrajinských uprchlíků už z Česka vrátila domů. Zatím se také nenaplnily předpovědi, že s nastupující zimou se mohou do zahraničí vydat Ukrajinci, které ruské útoky na infrastrukturu připravují o teplo, elektřinu a vodu.

Cizinecké policii se od začátku bojů přihlásilo 662.358 běženců z Ukrajiny, vyplývá z čísel ministerstva vnitra. Víc než pětina z nich do konce března, přes půl milionu se počet dostal koncem září. Cizinecké policii o sobě musejí uprchlíci dát vědět do tří dnů od příjezdu do České republiky, v posledních sedmi dnech to udělalo 17.008 z nich. O týden dřív jich bylo 12.666. Ohlašovat se nemusejí děti do 15 let, které tvoří mezi běženci asi třetinu.

Česko přiznává uprchlíkům dočasnou ochranu zatím do konce března. Sněmovna v polovině loňského prosince schválila návrh, který ochranu podle dohody EU prodlužuje o rok. Úřadům to umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází. Žadatelé o prodloužení dočasné ochrany se totiž budou muset do konce března elektronicky zaregistrovat. Senát bude o předloze rozhodovat zřejmě před polovinou ledna.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve sněmovní debatě mimo jiné uvedl, že v Česku našlo práci 115.000 běženců z Ukrajiny, z toho 80 procent pracuje na běžný poměr nebo na dohody s odvody. Podle ministra klesá počet žadatelů o humanitární dávku. Nejvíce jich bylo 237.655 v květnu, za listopad podle údajů k prvnímu prosincovému dni 81.743, sdělil Jurečka.

Ministerstvo práce minulý týden navrhlo změny humanitární dávky pro uprchlíky. Upravit chce částku i pravidla vyplácení. Dávka by odpovídala životnímu minimu. Získali by ji jen lidé bez příjmů či s nízkými příjmy. Humanitární dávka nyní činí 5000 korun a nají na ni nárok lidé bez bezplatného ubytování se stravou a hygienickými potřebami. Vyplácí se jim za měsíc, kdy získali vízum k ochraně. V případě potřeby mohou pětitisícový příspěvek pobírat ještě pět měsíců, poté se snižuje na životní minimum.

Od dubna by se měla změnit také podoba solidárních příspěvků na ubytování ukrajinských uprchlíků. Podporu by měly dostávat nejen domácnosti, ale pobírat by ji mohly i firmy či organizace. Zohledňovat by se měl nově i příjem běženců, oznámil v polovině prosince Jurečka.

 

Témata:  uprchlíci Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 20:07

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy