Pokud Česko dodalo Rusku od roku 2015 nějaké zbraně, pak to bylo na základně smluv uzavřených před 1. srpnem 2014. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Vojtěch Srnka. Ministerstvo obrany nevydalo od roku 2014, kdy Evropská unie uvalila embargo na obchod s vojenským materiálem na Rusko, žádné souhlasné stanovisko s vývozem významného materiálu do této země.
ČTK o tom informovala vedoucí tiskového oddělení ministerstva Jana Zechmeisterová. Oba úřady tak reagovaly na informace sobotního vydání britského listu The Daily Telegraph, podle něhož Česko dodalo v letech 2015 až 2020 Rusku navzdory embargu zbraně za 14,3 milionu eur (349 milionů Kč).
Podle deníku, který se odvolává na analýzu EU, je pravděpodobné, že zbraně, včetně bomb a raket, Rusko využívá při nynější vojenské agresi proti Ukrajině.
Ministerstvo průmyslu upozornilo, že mu zákon neumožňuje uvádět detaily o konkrétních vývozech. "Obecně lze uvést, že šlo o plnění smluv uzavřených před 1. srpnem 2014 nebo o dodávky náhradních dílů či služeb nezbytných pro údržbu stávajících kapacit," sdělil dnes ČTK Srnka. Ministerstvo zahraničních věcí chystá reakci na pondělí.
"Vydávání licencí pro obchod s vojenským materiálem je primárně v kompetenci MPO, soulad dovozu a vývozu se zbrojními embargy pak MZV. Ministerstvo obrany se v dílčích stanoviscích vyjadřuje k žádostem o vývoz významného vojenského materiálu. Od uvalení embarga na Rusko ze strany EU roku 2014 nevydalo žádné souhlasné stanovisko s vývozem významného vojenského materiálu do Ruska," uvedla Zechmeisterová
Francie a Německo podle britského listu dodaly v letech 2015 až 2020 Rusku navzdory embargu zbraně za 274 milionů eur (6,7 miliardy Kč). EU přijala zbrojní embargo po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Mezery v opatřeních ale nejméně deseti členským zemím umožnily v letech 2015 až 2020 do Ruska vyvézt zbraně za téměř 350 milionů eur (8,5 miliardy Kč). Odstranit mezery v embargu se podařilo až letos, když Rusko znovu napadlo Ukrajinu.
Největším vývozcem zbraní do Ruska byla v šestiletém období Francie (152 milionů eur), následovaná Německem (121,8 milionu eur), Itálií (22,4 milionu eur), Rakouskem (18,5 milionu eur) a Bulharskem (16,5 milionu eur). Česko bylo na šestém místě.
Berlín podle britského listu využil toho, že embargo umožňovalo do Ruska exportovat vybavení dvojího užití, tedy takové, které lze využít jak vojensky, tak pro civilní potřeby. Moskva se přitom zavázala, že ho bude používat právě pouze pro civilní účely. Francie pak využila možnosti naplnit smlouvy dojednané před rokem 2014.
Loni, kdy už se Rusko připravovalo na válku s Ukrajinou, země EU Moskvě dodaly zbraně v hodnotě 39 milionů eur (951 milionů Kč). O vývozu evropských zbraní do Ruska informoval už v březnu novinářský tým Investigate Europe (IE), i když bez přesných čísel pro jednotlivé země.
Témata: zbraně, Rusko, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky
Související
2. října 2024 20:38
27. července 2024 15:36
11. července 2024 19:38
10. července 2024 10:56
18. května 2024 19:57
15. května 2024 8:49
